Za truc-referendum dostal expremiér Katalánska dvouletý zákaz veřejných funkcí

Kvůli referendu z roku 2014 nesmí někdejší premiér Katalánska Artur Mas zastávat dva roky veřejnou funkci. Expremiér ignoroval zákaz ústavního soudu a před třemi roky uspořádal nezávazné hlasování o nezávislosti regionu, který leží na severovýchodě Španělska.

Státní zastupitelství vinilo Mase a dvě ministryně ze zneužití pravomoci a neuposlechnutí soudu. Jednašedesátiletému expremiérovi navrhovala prokuratura desetiletý zákaz výkonu politické funkce, jeho ministryním pak zákaz devítiletý. Podle obhajoby ale obžalovaní využili jen svého práva na vyjádření názoru.

Masovi soud nakonec zakázal veřejnou funkci zastávat po dobu dvou let, bývalé ministryni Irene Rigauové rok a půl a exministryni Joaně Ortegové rok a devět měsíců.

Katalánská vláda uspořádala v listopadu 2014 nezávazné hlasování, v němž se pro nezávislost vyslovilo asi 80 procent hlasujících. Účast ale činila jen zhruba 40 procent.

Příznivci někdejšího premiéra Katalánska Mase
Zdroj: Reuters

Soudy tehdy už před konáním referenda rozhodly, že jeho výsledek nemá pro centrální madridskou vládu žádnou závaznost, lídři Katalánska ale přesto referendum uspořádali.

Nová vláda Katalánska nicméně chystá další referendum o nezávislosti této autonomní oblasti Španělska. Loni v říjnu katalánský parlament odhlasoval uspořádání referenda nejpozději letos v září.

Katalánsko
Zdroj: ČT24

Katalánsko získalo autonomii v rámci Španělského království na základě ústavy platné od roku 1979. Stejně jako dalších 16 regionů má tak svou vládu a svůj parlament.

Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl na půl. Mnozí z nich si stěžují, že jejich bohatý region odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...