Ve Velké Británii jde do oběhu nová mince v hodnotě jedné libry. Podle královské mincovny bude nejbezpečnější mincí na světě. Má 12 hran, je složená ze dvou kovů, na jedné straně má portrét královny a na druhé čtyři rostliny jako symboly čtyř zemí britského království. Její design navrhl teprve 15letý školák David Pearce. Současná kulatá jednolibrovka bude současně platit ještě do 15. října.
Británie se rozhodla změnit podobu librové mince poprvé za více než 30 let. Oznámila to už v roce 2014. Stará mince se stala problematickou, protože je snadné ji padělat. Podle odborníků je v současné době falešná jedna librová mince ze čtyřiceti.
Nová mince má hned několik bezpečnostních prvků, které mají jejímu falšování zabránit. Předně je to tvar a použití dvou kovů - vnitřní kruh je z poniklované slitiny stříbrné barvy a vnější je zlatý, z niklu a mosazi.
Na okraji lícové strany mince je miniaturní nápis ONE POUND a na rubové straně je vyznačen rok výroby mince. Z boku má nově střídavě vyfrézované drážky a má i skrytý bezpečnostní prvek, jehož detaily nebyly zveřejněny.
Mince nese na jedné straně symboly Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska - tedy růži, bodlák, pórek a trojlístek. Na druhé straně je portrét královny Alžběty II. Právě pod krkem panovnice, na vnějším kruhu mince, se nachází další z bezpečnostních prvků - symbol libry, který se při prohlížení z jiného úhlu změní na číslo jedna.
Odhaduje se, že v pokladničkách Britů je v mincích kolem 1,3 miliardy liber (41,5 miliardy korun) a zhruba třetinu tvoří mince v hodnotě jedné libry.
Britská média připomínají, aby lidé nespoléhali na to, že novou minci uplatní ode úterý všude - nepřijímají ji například všechny parkovací a prodejní automaty. Nepasuje také dosud do všech nákupních vozíků.
V rámci zvyšování bezpečnosti Velká Británie loni v červnu představila plastové bankovky. V oběhu podle předpokladů vydrží až dvojnásobnou dobu proti papírovým a jsou také odolné proti vyprání v pračce.
Plastovými bankovkami platí v Austrálii nebo Rumunsku
Plastovými bankovkami se platí ve více než 20 zemích světa. Historicky první polymerové platidlo je australský dolar, funguje od roku 1988. Dalšími zeměmi, kde mají plastové bankovky, je Rumunsko, Skotsko, Kanada, Mexiko, Nový Zéland, Dominikánská republika, Chile, Izrael, Vanuatu, Brunej, Vietnam nebo Mozambik.
„Většina států má stále papírové bankovky. Některé země mají plastové peníze jako doplňkové, takzvané pamětní bankovky. Do peněžního oběhu zasahují okrajově nebo vůbec,“ uvedl hlavní metodik ochrany platidel ČNB Jaroslav Moravec.
