Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil, že přehodnotí vztahy své země s Evropskou unií. A to po dubnovém tureckém referendu o posílení pravomocí hlavy státu. Současná Evropa je podle jeho slov „fašistická a krutá“ jako v období před druhou světovou válkou. Už dříve obvinil Německo z nacistických praktik. Místopředseda německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Volker Bouffier prohlásil, že Erdogan již není v Německu vítán.
Erdogan prohlásil, že Turecko se již nemůže nechat vydírat hrozbou přerušení přístupových rozhovorů s EU a migrační dohodou, v níž se Ankara zavázala de facto za několikamiliardovou úplatu zamezit toku přistěhovalců z Asie do Evropy. „Toto období skončilo,“ upozornil turecký prezident.
Podle turkologa Tomáše Laněho jsou obvinění z fašismu „absolutní klišé a vyčpělá nadávka“. Nizozemsko by se ale proti tomu mělo ohradit, „protože pro Nizozemsko je fašismus velmi bolestná vzpomínka, ale z úst Erdoganových to zní jako jedna z jeho prostořekostí“, dodal.
Erdogan řekl, že bude o vztazích s EU jednat po referendu plánovaném na 16. dubna, a naznačil, že od tohoto hlasování čeká přijetí ústavních změn směřujících k posílení jeho prezidentských pravomocí. Podle Erdogana po hlasování vznikne „velmi rozdílné Turecko“.
Laně míní, že Turecko se však moc nezmění. „Jediné, k čemu formálně dojde, bude zabetonování vlády současné strany a prezidenta Erdogana,“ říká.
„Takzvaná procedurální demokracie, tedy pravidelné opakování voleb, bude pravděpodobně nadále platná, ale vždycky z ní vyjde vítězně současná strana, opozice už nebude mít žádnou moc cokoliv změnit. Situace v Turecku bude taková, jako je v některých totalitních státech Střední Asie, případně v Rusku, anebo jako to vypadalo u nás za komunismu,“ vysvětlil.
Na začátku byly spory s Německem a Nizozemskem
Prudké zhoršení vztahů EU s Ankarou nastalo poté, co Německo a také Nizozemsko zakázaly tureckým politikům v tamních diasporách agitace za podporu pro změny turecké ústavy posilující pravomoci prezidenta.
Erdogan se poté několikrát ostře vyjádřil na adresu obou zemí a jejich představitelů. Německou kancléřku obvinil z uplatňování nacistických praktik a Nizozemsku mj. pohrozil Evropským soudem pro lidská práva. Turecko už také pozastavilo část migrační dohody s EU.
Zafer Sirakaya, předseda Svazu evropských tureckých demokratů (UETD), tedy organizace, která agitační mítinky organizuje, německému časopisu Wirtschaftswoche řekl, že turečtí představitelé už před referendem žádná taková shromáždění v Německu pořádat nebudou. „Před referendem už nebudeme organizovat žádné další akce s tureckými vládními činiteli,“ prohlásil.
Nejvyšší turecký představitel také vyzval zástupce EU, aby se starali o sebe a nevměšovali se do toho, že v Turecku stále platí výjimečný stav.
Ten byl zaveden po pokusu o převrat z července loňského roku. Poté následovaly čistky na všech úrovních státní správy a i v soukromém sektoru, což se projevilo mimo jiné tvrdými zásahy proti médiím. Desetitisíce lidí přišly o práci nebo skončily ve vězení. Tisíce Turků od té doby požádalo o azyl v EU, a to zejména v Německu.
Místopředseda CDU: Už toho bylo dost
Bouffier, který je zároveň ministerským předsedou spolkové země Hesensko, prohlásil, že „už toho bylo dost“. „Pan Erdogan a jeho vláda nejsou v zemi vítáni, a tak se tomu nyní musí rozumět,“ řekl Bouffier v rádiu DLF. Německá média informovala, že Erdogan plánuje ještě v březnu Německo navštívit, aby apeloval na zhruba 1,4 milionu tamějších tureckých imigrantů, kteří mohou volit, aby ústavní změny v referendu podpořili.
Podle Bouffiera by taková návštěva vyvolala vážná bezpečnostní rizika. „Někdo, kdo nás uráží tímto způsobem, nemůže očekávat, že budeme shromažďovat tisíce policistů, aby ho chránili,“ řekl.
Unijní komisař pro rozšíření Johannes Hahn deníku Bild řekl, že „s ohledem na to, jaká jsou striktní přístupová kritéria, se Turecko už nějakou dobu od EU čím dál víc vzdaluje“. „Pokud rychle nezmění kurz, členství bude skutečně stále méně reálné,“ dodal Hahn.
Uložit
