Pro jedny nutný prvek stability, pro druhé razítko nad přechodem k autokracii. V Turecku začala kampaň před očekávaným referendem, které má rozhodnout o rozsáhlé změně ústavy – včetně faktického příklonu k prezidentskému systému. Vládní agitace pod taktovkou prezidenta Erdogana už stačila vyvolat spory nejen doma, ale i v Evropě.
Nutné sepětí země, nebo příklon k autoritářství? Turecká kampaň jede naplno
Země podle Erdogana. Cestu na vrchol může završit referendum (zdroj: ČT24)
Chceme říct jednu jedinou věc: Erdogan je světovým vůdcem.
V případě schválení bude prezident moci vydávat dekrety, ohlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Turecký kabinet tvrdí, že jde o nutné změny po loňském armádním převratu. Opozice zase, že to je nastolení autoritativního režimu založeném na kultu osobnosti.
Rozsáhlé popřevratové čistky vyvolaly kritiku evropských zemí. Nizozemsko a Německo dokonce znemožnily tureckým ministrům agitovat ve prospěch referenda na svých územích.
Chtěl by mít respekt a pravomoce jako americký prezident. Ale snaží se toho dosáhnout prostředky, jaké používá Putin.
Diplomatický spor má s Ankarou také Praha. Jde o osud prokurdských aktivistů Markéty Všelichové a Miroslava Farkase obžalovaných v Turecku z terorismu. Podobná obvinění použil prezident Erdogan v souvislosti se zadrženým dopisovatelem deníku Welt.
Referendum o proměně Turecka v prezidentskou republiku proběhne 16. dubna. Její odpůrci mají drobný náskok, vláda ale po rozsáhlých čistkách trumf v podobě kontroly soudů i většiny médií. Bude tak mít větší možnost ovlivnit zhruba pětinu nerozhodnutých voličů.
Kontroverzní ústavní reformu schválil v lednu parlament, ale potvrdit ji ještě musí zmíněné referendum. Změny dávají Erdoganovi kromě jiného šanci zůstat v úřadu hlavy státu až do roku 2029. Rozšíří také parlament z 550 na 600 křesel a volby do něj se budou konat po pěti letech, nikoli po čtyřech, jak je tomu dosud.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Parlamentní volby se mají konat společně s volbou prezidenta. Prezident bude moci být stranický a bude mít povoleno stát v čele své strany. Minimální věk pro kandidaturu do parlamentu se sníží ze současných 25 na 18 let.
Změna podle kritiků oslabuje parlament, protože poslanci budou nově moci pouze dohlížet na ministry a vládu formou písemných prohlášení, interpelace budou zrušeny.
Nový systém bude uplatněn také u nejvyššího justičního orgánu v zemi – Nejvyšší rady soudů a prokurátorů (HSYK). Místo nynějších 22 členů jich bude mít 13. Z nich čtyři bude jmenovat prezident, přičemž řídit ji bude ministr spravedlnosti, rovněž jmenovaný prezidentem. Jeho tajemníkem bude stálý člen rady, zbylých sedm členů zvolí parlament.