Země podle Erdogana. Cestu na vrchol může završit referendum
Sekic Ayolová
„Chceme říct jednu jedinou věc: Erdogan je světovým vůdcem.“
V případě schválení bude prezident moci vydávat dekrety, ohlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Turecký kabinet tvrdí, že jde o nutné změny po loňském armádním převratu. Opozice zase, že to je nastolení autoritativního režimu založeném na kultu osobnosti.
Rozsáhlé popřevratové čistky vyvolaly kritiku evropských zemí. Nizozemsko a Německo dokonce znemožnily tureckým ministrům agitovat ve prospěch referenda na svých územích.
Efrat Avivová
„Chtěl by mít respekt a pravomoce jako americký prezident. Ale snaží se toho dosáhnout prostředky, jaké používá Putin.“
Diplomatický spor má s Ankarou také Praha. Jde o osud prokurdských aktivistů Markéty Všelichové a Miroslava Farkase obžalovaných v Turecku z terorismu. Podobná obvinění použil prezident Erdogan v souvislosti se zadrženým dopisovatelem deníku Welt.
Referendum o proměně Turecka v prezidentskou republiku proběhne 16. dubna. Její odpůrci mají drobný náskok, vláda ale po rozsáhlých čistkách trumf v podobě kontroly soudů i většiny médií. Bude tak mít větší možnost ovlivnit zhruba pětinu nerozhodnutých voličů.
Kontroverzní ústavní reformu schválil v lednu parlament, ale potvrdit ji ještě musí zmíněné referendum. Změny dávají Erdoganovi kromě jiného šanci zůstat v úřadu hlavy státu až do roku 2029. Rozšíří také parlament z 550 na 600 křesel a volby do něj se budou konat po pěti letech, nikoli po čtyřech, jak je tomu dosud.
Nový systém bude uplatněn také u nejvyššího justičního orgánu v zemi – Nejvyšší rady soudů a prokurátorů (HSYK). Místo nynějších 22 členů jich bude mít 13. Z nich čtyři bude jmenovat prezident, přičemž řídit ji bude ministr spravedlnosti, rovněž jmenovaný prezidentem. Jeho tajemníkem bude stálý člen rady, zbylých sedm členů zvolí parlament.
