Nečekaný obrat od největšího znečišťovatele ovzduší. Čína usiluje o pozici světového lídra v boji proti klimatickým změnám – dokladem je největší solární elektrárna na světě. Právě zelené technologie mají pozvednout zpomalující ekonomiku.
Jako řada čínských projektů i tento má megalomanské parametry: skoro 4 miliony solárních panelů na celkové ploše 25 čtverečních kilometrů. Největší solární elektrárna světa stála v přepočtu 22 miliard korun.
Vznikla na tibetské náhorní plošině a má kapacitu 850 megawattů, tedy o něco méně než jeden blok Temelína. Energii však zajistí 200 tisícům domácností.
Právě Čína je největším investorem do čistých energií. Do roku 2030 má zvýšit jejich podíl na pětinu celé spotřeby. To však bude stát 360 miliard dolarů, 13 milionů nových pracovních míst nebo omezení letitého problému v podobě smogu.
Zatímco americký prezident Donald Trump mluví o ústupu od klimatické dohody, Peking se naopak chce stát lídrem. Nemalou roli v tom samozřejmě hraje obchod, respektive vidina vývozu do rozvojových zemí.
Odborníci však upozorňují na stinnou stránku nové politiky. Ani zelené technologie prý nevytvoří dost míst pro všechny, kteří kvůli tomu přijdou o práci. „Čína čelí velkému problému a tím je nezaměstnanost. Snižování kapacity znamená propouštění. A to je vážný problém,“ říká pekingský ekonom Mao Jü-š'.
Na 200 zemí se po dlouhém vyjednávání dohodlo na nové smlouvě při předloňském summitu v Paříži. Dohoda má udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia. V platnost vešla v listopadu poté, co ji k radosti ekologických aktivistů ratifikovali i největší světoví znečišťovatelé ovzduší, tedy Čína a USA.
