Země NATO se nemohou spoléhat pouze na Spojené státy, prohlásila německá ministryně obrany na úvod bezpečnostní konference v Mnichově. Právě z Washingtonu několikrát zaznělo, že pokud členové nezačnou na armádu dávat více peněz, USA by mohly ustoupit od některých závazků. Ministr obrany USA ale v pátek ujistil spojence o podpoře NATO.
Nespoléhejme se jen na USA, zní z mnichovské konference
První den konference: Příslib podpory z USA i apel na spoluúčast (zdroj: ČT24)
Vojenské konflikty, terorismus, propaganda – tradiční reakcí Německa by podle Ursuly von der Leyenové bylo stáhnout se a spoléhat na „naše americké přátele“. To prý už ale není možné.
„Naše problémy nám nikdo nevezme,“ řekla německá ministryně, podle níž na sebe Evropané musejí vzít větší část zátěže. Spolková republika podle ní stojí za slibem zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Mnichovská bezpečnostní konference
Velmi podobná slova zazněla z úst ministra obrany USA Jamese Mattise. Podle něj prý dal prezident Donald Trump Alianci plnou podporu. Zároveň je ale správné, aby ti, kdo z Aliance profitují, nesli také svou část zodpovědnosti.
„Je to férový požadavek, chtít, aby všichni ti, co mají prospěch z nejlepší aliance na světě, nesli příslušnou část nezbytných nákladů na ochranu naší svobody,“ poznamenal také americký ministr obrany.
Mattis dnes také vyjádřil přesvědčení, že bezpečnost v dnešním světě nedokáže zajistit žádná země osamoceně, ale je to možné jen v týmu. Transatlantická vazba je podle něj nadále silná a článek číslo 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně zůstává zásadním závazkem ze strany Spojených států.
James Mattis a Ursula von der Leyenová
Dohodu, že všechny členské státy NATO vyčlení na armádní výdaje minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu, dodržuje pouze pět zemí. Nejvíce přispívají Spojené státy, poté následuje Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.
Na opačném konci stojí Lucembursko s necelým půl procentem, Belgie, Španělsko, Slovinsko a Kanada. Všechny tyto státy přispívají méně než jedno procento HDP.
Česká republika, Slovensko či Německo v posledních třech letech poměrně stabilně udržují výdaje na obranu kolem jednoho procenta. Česko by podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) mohlo současným tempem splnit požadavek Severoatlantické aliance a vydávat na obranu dvě procenta HDP až za deset let.
Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že Německo hodlá dvouprocentního cíle postupně dosáhnout během deseti let. Naopak kanadský premiér Justin Trudeau podobný krok neslíbil. Místo toho uvedl, že přínos Kanady nespočívá jen ve finanční oblasti, ale například v pravidelném vysílání vojáků do operací NATO, které Ottawa také někdy vede, tak jako nyní v Lotyšsku.
GALERIE
Konference v Mnichově
Několik posledních ročníků konference se tak či onak neslo ve znamení migrační krize či bojů v Sýrii. V bavorské metropoli jedná každý rok dvacítka lídrů států či vlád a zhruba trojnásobný počet ministrů obrany a zahraničí. Vedle nich přijíždějí pravidelně zástupci mezinárodních organizací či známí novináři.
2016
V loňském roce plnila stránky novin hlavně slova šéfa NATO Jense Stoltenberga. Kriticky se vyjádřil na adresu Ruska, které podle něj destabilizuje Evropu. V rok starém projevu však zároveň podotkl, že NATO chce s Ruskem jednat a nestojí o konfrontaci. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv tehdy oponoval, že vinu na zhoršení vztahů má hlavně NATO. „Politika NATO směrem k Rusku zůstává nepřátelská a neprůhledná. Zdá se, že jsme sklouzli k nové studené válce,“ řekl před rokem ruský premiér.
2015
Mimochodem – už před dvěma lety se zástupci 17 zemí (včetně USA a Ruska) dohodli na ukončení bojů v Sýrii do jednoho týdne a poskytnutí rozsáhlé humanitární pomoci. Příměří začalo platit až o dva roky později. V režii Ruska a Turecka nyní probíhá série mírových jednání v kazašské Astaně.
V roce 2015 se také hned na úvod rozehrála diplomatická roztržka, kdy turecký premiér Cavusoglu setkání předčasně opustil – na protest proti pozvání Izraele. Izraelsko-turecké vztahy jsou na bodu mrazu od roku 2010, kdy Izraelci při zásahu proti humanitární flotile mířící do Gazy zabili deset tureckých aktivistů.
Mnichovská bezpečnostní konference je nejdůležitější akcí svého druhu na světě. Obvykle slouží spíš k diskusi než k oficiálním jednáním, uzavíráním příměří a podepisování mírových smluv.