Proti Trumpovi se ozval i Obama. S diskriminací lidí podle víry „zásadně nesouhlasí"

Bývalý americký prezident Barack Obama vyjádřil zásadní nesouhlas s diskriminací lidí podle jejich náboženského přesvědčení. Exprezident je podle svého mluvčího potěšen politickou aktivitou občanů po celé zemi. Někdejší šéf Bílého domu reagoval na páteční dekret svého nástupce Donalda Trumpa, který pozastavil imigrační programy a zakázal vstup do země občanům sedmi muslimských zemí.

Obama „zásadně nesouhlasí s kroky, které vedou k diskriminaci lidí kvůli jejich víře a náboženství,“ prohlásil mluvčí Kevin Lewis. Bývalý prezident je zároveň potěšen „rozsahem aktivity, která je patrná v komunitách po celé zemi“.

„Lidé využívající ústavního práva na shromažďování se organizují a prostřednictvím svých volených zástupců o sobě dávají vědět. To přesně očekáváme v okamžiku, kdy jsou americké hodnoty ohroženy,“ prohlásil s odvoláním na Obamova slova jeho mluvčí.

Vyjádření bývalého prezidenta ke krokům svého nástupce tak krátce po odchodu z úřadu je velice neobvyklé. Obama přitom avizoval, že se po odchodu z Bílého domu minimálně do konce roku stáhne z veřejného života. Hovořit do aktuálních událostí chtěl jen v případě „ohrožení demokratických zásad“.

14 minut
Horizont ČT24: Proti Trumpově omezení migrace se zvedla vlna protestů
Zdroj: ČT24

Na Trumpovo páteční rozhodnutí zakázat vstup do USA obyvatelům sedmi muslimských zemí a přerušit přijímání uprchlíků se nabalují další a další nesouhlasné reakce.

Nevoli vůči tomuto kroku vyjádřilo také několik desítek amerických kariérních diplomatů z celého světa. Svou formální kritiku poslali vysokým úředníkům ministerstva zahraničí prostřednictvím vnitřního komunikačního kanálu.

Washington chce prezidenta žalovat

Zatímco představitelé Evropské unie či Británie se pokoušejí vyjasnit otázky kolem cest lidí mířících do USA, německá kancléřka Angela Merkelová Trumpův krok rázně odsoudila.

Stát Washington už oznámil, že kvůli kritizovanému dekretu bude prezidenta žalovat. Žalobu jsou připraveny podpořit i společnosti Amazon.com Inc. a Expedia Inc. Trumpovo nařízení vyvolalo odpor i v pověstném Silicon Valley, kde sídlí počítačoví, elektroničtí a internetoví giganti jako Apple, Microsoft, Google, Facebook, Airbnb nebo Netflix, kteří zaměstnávají tisíce zahraničních inženýrů.

36 minut
Žantovský k Trumpově migrační politice: Je to gesto dovnitř USA
Zdroj: ČT24

Trump na 120 dní pozastavil program přijímání uprchlíků, do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie a na 90 dnů zakázal vstup občanům dalších zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu, tedy Iráku, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...