Řecký nejvyšší soud odmítl vydat Turecku osm vojáků, kteří loni v červenci při neúspěšném pokusu o státní převrat uprchli z vlasti. Informují o tom zahraniční agentury. Řecká justice dospěla k názoru, že by vojákům nebyl zajištěn spravedlivý soud a že jim v jejich zemi hrozí mučení či dokonce smrt. Turecko s verdiktem nesouhlasí a považuje ho za politicky motivovaný.
Řecký nejvyšší soud nevydá uprchlé vojáky Turecku. Podle justice jim hrozí mučení či smrt
O tureckých vojácích, kteří loni v červenci přiletěli do Řecka vrtulníkem jen několik hodin po pokusu o státní převrat, rozhodovalo v Řecku několik soudů nižší instance. Vždy ale s rozdílným výsledkem. Různým částem skupiny, v níž jsou dva majoři, čtyři kapitáni a dva četaři, buď nařídily deportaci, nebo doporučily azyl.
Případ se v odvolacích řízeních dostal až k nejvyššímu soudu, který teď odmítl vojáky vydat. Zároveň nařídil, aby byli vojáci okamžité propuštěni z vazby.
Policie přivádí uprchlé turecké vojáky k řeckému nejvyššímu soudu
Turecké ministerstvo záhy vyjádřilo s rozhodnutím řeckého soudu nesouhlas. Obvinilo ho z porušení mezinárodních pravidel a ze selhání v boji proti mezinárodnímu terorismu. Výrok soudu byl podle ministerstva politicky motivovaný. Ankara bude dál usilovat o vyhoštění svých vojáků, dodala turecká diplomacie.
Podle agentury Anadolu istanbulský soud odpoledne povolil vydat na osm Turků mezinárodní zatykač kvůli údajnému podílu na puči.
Agentura Reuters pak uvádí, že aktuální soudní rozhodnutí zřejmě negativně ovlivní vzájemné vztahy sousedních zemí, které jsou tradičně dost napjaté. Turecké ministerstvo zahraničí už uvedlo, že „důkladně prozkoumá“ dopady soudního výroku na vztahy s Řeckem.
Sto tisíc státních zaměstnanců přišlo v Turecku o svou pracovní pozici
Od nezdařeného převratu uprchlo z Turecka, zejména do Evropy, mnoho tureckých vojáků žádajících o azyl. Ankara totiž od července začala provádět rozsáhlé čistky, během nichž nechala propustit z práce či zbavila úřadu přes 100 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů, policistů nebo učitelů.
Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z pokusu o puč hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Jeho příznivce Erdoganova vláda pronásleduje dlouhodobě, od července tažení vůči nim ještě zintenzivnila. Proto se někteří, včetně Gülena, domnívají, že puč mohla zosnovat sama vláda, aby tažení vůči svým kritikům ospravedlnila.
- K pokusu o armádní převrat došlo v noci z 15. na 16. července 2016. Během střetů mezi vzbouřenci a zastánci prezidenta Erdogana zemřelo podle oficiálních údajů 252 lidí.
- Turecká policie zatkla více než 40 tisíc lidí, přibližně polovina z nich byla obviněna a umístěna do vazby. V armádě bylo zbaveno funkcí více než 1700 důstojníků, včetně asi dvou stovek generálů a admirálů, což je zhruba 40 procent všech generálů a admirálů v zemi. Kvůli pokusu o převrat bylo také zatčeno na 7 tisíc vojáků.
- V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 81 tisíc zaměstnanců včetně soudců, prokurátorů, policistů, úředníků nebo učitelů. Asi pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí. Turecké úřady po pokusu o převrat rovněž nechaly uzavřít 130 médií a zatkly více než 60 novinářů.