Od ledna do listopadu 2016 dokázalo Německo deportovat do zemí Maghribu pouze 386 odmítnutých žadatelů o azyl. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) přitom v tomto období eviduje 8 363 odmítnutých migrantů pocházejících z tohoto regionu.
Samotný proces deportace často ztroskotá na důvodech, jako jsou obavy o zdraví a život deportovaného v domovské zemi. Vedle zdravotních důvodů vede k udělení dočasné tolerance pobytu odmítnutých žadatelů také absence potřebných dokladů nebo odmítavý postoj zemí původu. A právě posledně jmenovaný zádrhel je podle spolkové vlády tím nejčastějším.
Dohoda s Tuniskem vyznívá (zatím) do ztracena
O malé úspěšnosti navracení odmítnutých občanů zemí Maghribu se začalo v Německu hlasitě hovořit po prosincovém útoku v Berlíně. Jeho pachatel, Tunisan Anis Amri, přišel do Spolkové republiky v roce 2015 a loni v červnu zamítly úřady jeho žádost o azyl. Byl umístěn do vydávací vazby, ale protože neměl platné doklady a Tunisko s vydáním náhradních otálelo, nemohl být deportován. Tuniský premiér Youssef Chahed následně agentuře DPA řekl, že jejich úřady „postupovaly podle stanoveného postupu a spolupracovaly jako obvykle“.
Deportaci často zdržuje zdlouhavá identifikace
Hlavní potíž vězí v identifikaci azylantů. Většina z nich – vědoma si malé šance na udělení pobytu – zahazuje své doklady a v Evropě tvrdí, že jsou Syřané, sdělil pod podmínkou zachování anonymity pracovník tuniského ministerstva vnitra, který má tyto případy na starosti.
Celou proceduru ještě dál prodlužují případy, kdy musí pracovníci konzulátu v Německu azylanta kontaktovat a posoudit, zda je opravdu občanem jejich země. Do té doby odmítají úřady vydat jakýkoliv dokument potvrzující státní příslušnost „svého“ běžence. A v důsledku toho se oddaluje i samotné navracení.
Na čí straně je chyba?
Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas dokonce varoval, že by státy otálející s přijímáním svých občanů mohly postihnout sankce, většinou v podobě osekání rozvojové pomoci.
Severoafrické země se cítí být návrhem dotčeny a například egyptský ministr zahraničí Sameh Schukri si v rozhovoru s agenturou DPA postěžoval na malou snahu ze strany Evropy. Z 1373 odmítnutých egyptských žadatelů o azyl jich bylo vráceno pouhých osmnáct. Nic neblokujeme. Pokud se budou chtít vracet, budeme je přijímat, ujišťuje ministr.

Rok 2016 v Německu: Příchozích uprchlíků ubylo, počet žádostí o azyl naopak výrazně vzrostl
Do Německa loni přišlo zhruba 280 tisíc uprchlíků, což je přibližně třetina oproti roku 2015, kdy to bylo 890 tisíc lidí.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) přesto loni přijal celkem 745 545 žádostí o azyl, což je o téměř 270 tisíc více než v roce 2015. Řadu z nich loni podávali ještě běženci, kteří do Německa přišli už v roce 2015. Zhruba 36 procent žádostí o azyl podali Syřané, 17 procent Afghánci a 13 procent Iráčané.
BAMF loni rozhodl o 695 733 žádostech, což je nejvíce v jeho historii. I tak ale na konci prosince zbývalo 434 tisíc žádostí ke zpracování.