Tunisko prý souhlasilo s přijetím berlínského útočníka pouhé dva dny před atentátem

Dva dny před teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Tunisko souhlasilo s přijetím Anise Amriho, který byl vyhoštěn z Německa a který je pravděpodobným pachatelem útoku. Oznámilo to tuniské ministerstvo zahraničí. Německé úřady zatím neuvedly, zda z Tuniska tuto informaci obdržely.

Berlín letos odmítl Amrimu udělit azyl a usiloval o jeho vyhoštění, které ale komplikoval fakt, že Tunisan neměl doklady a jeho vlast zpočátku odmítala, že jde o jejího občana. Do Itálie Amri po atentátu prchl podle záznamu z bezpečnostních kamer přes východofrancouzský Lyon.

Podle údajů tuniské diplomacie souhlasila tato severoafrická země s návratem Amriho do vlasti v sobotu 17. prosince, teda pouhé dva dny před atentátem na trhy na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Krátce předtím se podle mluvčí ministerstva podařilo ověřit Amriho totožnost. „Tunisko dodrželo při vydávacím řízení diplomatické zvyklosti,“ uvedl úřad na dotaz agentury DPA.

Německé úřady zamítly Amriho žádost o azyl letos v červnu. V červenci byl Amri umístěn do vydávací vazby v Ravensburgu v jižním Německu. Vzhledem k chybějícím dokladům se ho ale nepodařilo vyhostit zpět do vlasti a německé úřady mu do vyřešení situace umožnily v zemi dál pobývat.

Tunisko je jedinou arabskou zemí, které takzvané arabské jaro v roce 2011 přineslo demokracii. Má ale značné problémy s islámským radikalismem. Mnoho mladých Tunisanů se mimo jiné kvůli bezútěšné hospodářské situaci v zemi přidalo k radikálům v Sýrii a v Iráku. Podle amerických tajných služeb jich za teroristické organizace Islámský stát nebo Al-Káida bojuje 6000 až 7000.

Za baštu islamistů v zemi je považována chudá provincie Kajruván, odkud pocházel také Amri. Tunisko je ale i terčem teroristických útoků. Jen loni jim tam padlo za oběť více než 70 lidí.

Desetitisíce lidí chtějí posmrtně vyznamenat hrdinného polského řidiče

Při atentátu na vánoční trh v Berlíně před týdnem zahynulo 12 lidí: sedm Němců a pět cizinců včetně jedné Češky. Obětí berlínského atentátu se stal i polský řidič Lukasz Urban, s jehož kamionem pachatel na vánoční trh najel. Urban ale podle německých médií zřejmě s atentátníkem bojoval, a zabránil tak ještě větší tragédii.

Petice, která vyzývá německého prezidenta Joachima Gaucka, aby Polákovi udělil nejvyšší státní vyznamenání, nasbírala za čtyři dny již více než 33 tisíc podpisů. Udělení Spolkového kříže za zásluhy je in memoriam možné jen ve výjimečných případech.

Někteří němečtí politici i německé policejní odbory vyzvali, aby vyznamenání obdrželi také dva italští policisté, kteří se podíleli na pátečním dopadení a zabití Amriho ve městě Sesto San Giovanni u Milána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...