V prvním větším projevu v novém roce nešetřila německá kancléřka Angela Merkelová kritikou. Německo bylo podle ní v migrační politice málo důsledné. Mezery prý mělo jak v integraci uprchlíků, tak v jejich případném vracení zpět. Obracela se ale i na ostatní státy - především ty, které přijímání uprchlíků zcela odmítají.
Kritická slova Merkelové: Absolutní odmítání migrantů Evropě nijak nepomáhá
Merkelová k migraci: Část odpovědnosti musí v Evropě nést všichni (zdroj: ČT24)
„Když někteří říkají 'My nebudeme vůbec přijímat lidi, kteří potřebují ochranu', tak to pro mě není fungující Evropa,“ poznamenala Merkelová za potlesku posluchačů. Na problematice je potřeba dále pracovat, podotkla také šéfka německé vlády, která připomněla, že i spolková republika dříve odmítala kvóty pro přerozdělování uprchlíků.
Proti těmto kvótám se dlouhodobě staví Česká republika i další státy takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Česko by měla na základě povinných kvót i dobrovolného závazku do konce letošního roku přijmout 2691 běženců z Řecka a z Itálie, tedy ze zemí, které výrazně zasáhla migrační krize. Zatím jich však přijalo jen velmi málo.
Merkelová při projevu v Kolíně nad Rýnem
Už loni se nechala šéfka spolkové vlády slyšet, že masivní příliv uprchlíků především v roce 2015 byl nad síly německé politiky. Podobná slova volila i na zasedání svazu zaměstnanců státní správy v Kolíně nad Rýnem.
Ve zhruba 40minutovém vystoupení zdůraznila jak nutnost lepší integrace běženců, kteří v Německu dostanou ochranu, tak důslednější vracení těch, kteří na azyl nebo jinou formu právní ochrany nemají nárok.
Každý bez nároku na azyl bude vrácen do své země. To ale zároveň na nás klade nároky, abychom se zapojovali do problémů těchto zemí a našli cestu k jejich řešení. To je náš společný zájem, jinak situaci nevyřešíme.
„Musíme být upřímní. V letech, kdy jsme měli málo lidí žádajících o azyl nebo těch, kteří potřebovali ochranu v souladu se ženevskými úmluvami, tak jsme ani jednu z těchto částí neprosazovali tak důsledně – a to platí pro všechny úrovně, od komunální přes zemskou až po spolkovou – jak by to bylo potřeba,“ konstatovala německá kancléřka.
Pokud jde o lepší návratovou politiku, vidí Merkelová nutnost dohody se zeměmi jako jsou Maroko, Alžírsko, Tunisko nebo Egypt. V tomto úsilí přitom podle ní musí ministru vnitra pomoci i ostatní členové kabinetu.
Šéfka německé vlády dnes také výslovně ocenila postup policie při novoročních oslavách v Kolíně nad Rýnem, který v zemi vyvolal diskuse, protože při něm policie dočasně zadržela více než 100 osob původem většinou ze severní Afriky.
Široké nasazení policistů na Silvestra pomohlo podle zastánců zákroku zabránit opakování situace před rokem, kdy v centru města převážně muži pocházející ze severu Afriky masově napadali ženy.
Velkou zkouškou Německo prošlo také před Vánoci, kdy v Berlíně zabíjel tuniský imigrant – následně dopadený v italském Miláně. Merkelová už tehdy slíbila zrychlení procesu deportací u těch, kteří nemohou v zemi dostat azyl.
Politolog k migrační politice Německa (zdroj: ČT24)
Radikály budeme sledovat s pomocí náramků, navrhuje ministr
S přísnějšími plány přichází také šéf resortu spravedlnosti Heiko Maas. Radikály chce do budoucna v zemi monitorovat s pomocí elektronických náramků. Opatření by se týkalo nejen lidí odsouzených, ale i některýh případech i těch, kteří dosud souzeni nebyli. Německé bezpečnostní složky nyní registrují asi 550 radikálů, kteří by mohli spáchat útok.
Ministr Maas dodal, že do budoucna by mělo být možné zadržovat osoby, u nichž bylo rozhodnuto o vyhoštění, ve vydávací vazbě. A to až na 18 měsíců. Vazba by měla fungovat zejména v případech, kdy se kvůli chybným či neexistujícím dokladům zdrží celý vyhošťovací proces, nebo když země původu odmítá svého občana přijmout zpět.
Ve hře by podle Maase měly být i sankce, které by postihovaly země odmítající přijmout své občany (z Německa vyhoštěné kvůli podezření z terorismu) zpět.