Radikály, kteří mohou představovat nebezpečí, by mohly německé úřady do budoucna sledovat pomocí elektronických náramků. Uvažuje o tom alespoň německý ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD), podle něhož by se takové opatření mohlo vztahovat i na extremisty, kteří ještě nebyli odsouzeni.
Německé bezpečnostní složky nyní registrují asi 550 radikálů, kteří by mohli spáchat útok. Jedním z takto označených extremistů byl v minulosti také Tunisan Anis Amri, který v prosinci zaútočil na vánoční trh v Berlíně. Ani pozornost, kterou mu úřady věnovaly, nestačila k tomu, aby se útoku předešlo. Němečtí ministři proto zvažují další opatření.
„Musíme udělat všechno proto, abychom si udrželi přehled o osobách, které mohou představovat hrozbu, i před jejich možným odsouzením,“ nechal se slyšet ministr spravedlnosti Maas. „Přitom nemůže být tabu ani použití elektronických náramků.“
Maas už nedávno do připomínkového řízení předložil návrh, podle něhož by elektronické sledování bylo možné v případech extremistických pachatelů odsouzených mimo jiné za terorismus nebo jeho podporu. Je otázkou, jak by se německé soudy postavily k případným sporům, jestli je touto metodou možné sledovat i neodsouzené osoby.
Už od roku 2011 je v Německu možné pomocí elektronických náramků sledovat pachatele sexuálních a násilných trestných činů, kteří byli odsouzeni alespoň ke třem letům vězení.
Sankce proti zemím odmítajícím své občany
Ministr Maas dodal, že do budoucna by mělo být možné zadržovat osoby, u nichž bylo rozhodnuto o vyhoštění, ve vydávací vazbě. A to až na 18 měsíců. Vazba by měla fungovat zejména v případech, kdy se kvůli chybným či neexistujícím dokladům zdrží celý vyhošťovací proces, nebo když země původu odmítá svého občana přijmout zpět.
Ve hře by podle Maase měly být i sankce, které by postihovaly země odmítající přijmout své občany (z Německa vyhoštěné kvůli podezření z terorismu) zpět.
