Izrael si předvolal velvyslance, kteří v pátek podpořili při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o zastavení výstavby osad na okupovaných palestinských územích. Americký ambasador pak musel vysvětlovat postoj USA v neděli večer osobně izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Ten rozhodnutí OSN ostře kritizuje a oznámil, že se židovský stát rezoluci nepodřídí.
Izrael si kvůli rezoluci OSN předvolal velvyslance 11 zemí včetně USA
2 minuty
Izrael si předvolal velvyslance deseti zemí
Rada bezpečnosti přijala nařízení o zastavení výstavby osad poprvé po osmi letech. Na oplátku se ambasadoři ze zemí, které hlasovaly pro a mají v Izraeli velvyslanectví, museli dostavit na Boží hod vánoční na ministerstvo zahraničí. Šlo o Británii, Čínu, Rusko, Francii, Egypt, Japonsko, Uruguay, Španělsko, Ukrajinu a Nový Zéland.
Neděle je v Izraeli běžným pracovním dnem, ale většina ambasád je zavřená a předvolání velvyslanců na Boží hod vánoční je krajně neobvyklé.
Netanjahu v neděli také zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana v Izraeli, která se měla konat tento týden. Podle Izraele si v pondělí ukrajinské ministerstvo zahraničí předvolalo k podání vysvětlení tohoto kroku jeho velvyslance v Kyjevě.
Spojené státy se hlasování zdržely a umožnily tím, aby dokument prošel. Bylo to od roku 1979 poprvé, co Izrael v této otázce nepodpořily. Svůj postoj vysvětlily tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě.
Izraelci ale vnímají krok Američanů jako zradu ze strany dlouhodobého spojence. Ambasador Daniel Shapiro proto musel vysvětlovat postoj USA v neděli večer osobně izraelskému premiérovi.
obrázek
Rezoluce vyzývá k okamžitému ukončení osidlování na okupovaných palestinských územích včetně východního Jeruzaléma. Rozhodnutí vítají právě Palestinci, kteří proti stavění nových domů protestují.
„Jediná cesta k míru a bezpečí pro Izraelce a Palestince je skrze dohodu, které oba státy dosáhly v roce 1967. Tehdy se určily hranice pro obě země,“ uvedl hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat.
Izrael chystá odvetné kroky
Premiér Netanjahu ale rezoluci zcela odmítl. Prohlásil, že země přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli. Podle agentury DPA zadal v neděli ministerstvu zahraničí úkol, aby během jednoho měsíce vypracovalo plán akcí zaměřených právě proti Spojeným národům a dalším mezinárodním institucím.
„Podle informací, které máme, je nepochybné, že Obamova administrativa to celé vyvolala, podporovala, koordinovala sestavování textu a žádala schválení,“ řekl na jednání kabinetu izraelský premiér.
Odklon USA se sice po lednové inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa zřejmě zastaví, Evropa je ale podle listu The Guardian Netanjahuovou vládou stále více deptána.
Evropská unie jako celek svůj přístup k Izraeli koordinuje společně se Spojenými státy, navíc je zde citelná podpora napříč evropskými státy k tvrdšímu postoji. EU v reakci na stagnující mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci nařídila označovat zboží z židovských osad na okupovaném území, tamní výrobky prodávané v Unii tak nesmějí nést označení Izrael jako zemi původu.
Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí označil Netanjahuovu kritiku rezoluce za pokryteckou, neboť dokument není protiizraelský. „Rezoluce je o osadních aktivitách, řešení dvou států a o ukončení okupace,“ řekl Málikí. „Netanjahu svými prohlášeními a kroky vede Izrael do izolace kvůli osadám,“ dodal.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.
