U autobusu v Turecku vybuchla nálož, nepřežilo 13 vojáků

Při atentátu na ve středotureckém městě Kayseri přišlo podle oznámení turecké armády o život 13 osob. Dalších 55 lidí je v nemocnici. Uvedl to ministr vnitra Süleyman Soylu. Guvernér provincie Kayseri řekl, že šlo o teroristický útok na autobus s vojáky. Ruský prezident Vladimir Putin nabídl další spolupráci v boji proti terorismu.

Nálož vybuchla v sobotu ráno u areálu univerzity v Kayseri. Autobus zastavil na červenou na křižovatce a v té chvíli se k němu podle turecké televize NTV přiblížilo auto a explodovalo. V autobusu byli podle vicepremiéra Veysiho Kaynaka kromě civilistů také vojáci, kteří nebyli ve službě a měli volný den. 

Na místo okamžitě přijely sanitky. Původní zprávy hovořily pouze o zraněných. Později ale turecká televize NTV s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že při výbuchu zahynulo 13 vojáků. Armáda nevyloučila, že byli zraněni i civilisté. 

Z 55 zraněných se dvanáct nachází na jednotce intenzivní péče, dalších šest osob je v kritickém stavu. Soylu tedy nevylučuje, že počet obětí může ještě vzrůst. 

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ho ve svém prohlášení připsal „separatistické teroristické organizaci“. Toto označení Erdogan často používá v souvislosti se Stranou kurdských pracujících (PKK), která je ve Spojených státech, Evropské unii a v Turecku považovaná za teroristickou skupinu. Sobotní útok podle Erdogana není závislý na dění i v Iráku a Sýrii.

Ruský prezident Vladimir Putin poslal Erdoganovi telegram a uvedl v něm, že Moskva je připravena zvýšit spolupráci v boji proti terorismu. Vyjádřil také soustrast a sdělil, že reakcí na takové akce by měl být ještě rozhodnější boj proti extremistům.

Nedávný útok v Istanbulu nepřežilo 44 lidí

Vicepremiér Kaynak sobotní útok přirovnal k tomu v Istanbulu, který byl spáchán před stadionem klubu Beşiktaş. „Pumový útok se svým stylem podobá útoku na Beşiktaş,“ řekl Kaynak.

K atentátu v Istanbulu se hlásí radikální kurdská skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). Byl cílen na policisty, jichž bylo mezi oběťmi 36. Celkem zahynulo 44 osob, dalších 150 bylo zraněno. Police pak při raziích po celém Turecku zatýkala osoby podezřelé z vazby na kurdské separatisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 21 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...