Novým rakouským prezidentem bude Alexander Van der Bellen. Nezávislý kandidát podporovaný stranou Zelených získal podle neúplných výsledků 53,3 procenta hlasů, jeho soupeř Norbert Hofer z pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) obdržel 46,7 procenta. Hofer již svému soupeři poblahopřál k vítězství.
Hlasy jsou sečteny už v 99,9 procenta volebních místností. Zhruba 700 tisíc hlasů z korespondenčního hlasování se začne počítat až v pondělí, odhady je ale zohledňují. Podle televizní stanice ORF je proto už nyní jasné, že na náskoku Van der Bellena se nic nezmění.
Bez započtení odhadů korespondenčních hlasů vyhrál Van der Bellen s 51,68 procenta, jeho rival Hofer získal 48,32 procenta hlasů. Již při květnovém druhém kole si mezi korespondenčními voliči vedl lépe právě Van der Bellen. Po předchozích volebních obtížích však ministerstvo vnitra předem avizovalo, že vítěze oznámí až po kompletním sečtení hlasů. V květnu volby těsně vyhrál Van der Bellen, ústavní soud ale výsledky kvůli nesrovnalostem při sčítání zrušil.
Volební účast podle předběžných konečných výsledků činila 64,56 procenta. Po započtení korespondenčních hlasů ARGE předpokládá, že voleb se celkem zúčastnilo 74 procent voličů. V květnovém druhém kole, které bylo anulováno, byla účast 72,65 procenta voličů.
Van der Bellen: Voliči vyslyšeli volání po svobodě, rovnosti a solidaritě
V první reakci na výsledek Van der Bellen oznámil, že chce být prezidentem všech Rakušanů. Ve vítězném projevu dále řekl, že jeho výhra nad krajně pravicovým populistou ukazuje, že většina voličů vyslyšela jeho volání po svobodě, rovnosti a solidaritě. Zároveň přislíbil, že se nyní zaměří na propojení Rozdělené rakouské společnosti. Hofer, který svou porážku uznal, slíbil, že se o prezidentský úřad bude ucházet i za šest let.
Van der Bellen zatím přijímá gratulace, blahopřáli mu rakouský kancléř Christian Kern, německý ministr zahraničí a pravděpodobný budoucí prezident Frank-Walter Steinmeier, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz či šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. Evropští vládní politici se shodují, že výsledek volby je rána pro populismus.
Předvolební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly těsný souboj. V květnovém druhém kole prezidentských voleb, které následně zrušil ústavní soud, po uzavření volebních místností vedl Hofer, na stranu Van der Bellena se vítězství tehdy přiklonilo až po sečtení korespondenčních hlasů.
Finanční expert a lídr rakouské ekologické strany v letech 1997–2008. Od roku 2012 zasedá ve Vídeňské obecní radě. V letech 1994–2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992.
„Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše Rakousko,“ uvedl Hofer. Svému rivalovi pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali. Volební porážku svého kandidáta uznal už také předseda krajně pravicové FPÖ Heinz Christian Strache. Ve vysílání ORF také vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu. Už před ním nezávislému kandidátovi poblahopřál i volební manažer FPÖ Herbert Kickl.
Dvaasedmdesátiletý Van der Bellen má podporu spíše u obyvatel velkých měst a lidí s vyšším dosaženým vzděláním. Je zastáncem vstřícného přístupu k migraci a obhájcem Evropské unie. Hlavního spojence vidí Van der Bellen v Německu či v Itálii. V Rakousku vyvolal rozruch jeho slib, že by nejmenoval kancléře z FPÖ, ani kdyby strana vyhrála volby.
Na stranu Van der Bellena se v posledních dnech kampaně postavil mimo jiné sociálnědemokratický kancléř Christian Kern, lidovecký vicekancléř Reinhold Mitterlehner, vlivný vídeňský starosta Michael Häupl nebo dokonce bývalý prezident Heinz Fischer.
Pokud se na výsledku volby nic nezmění, ujme se Van der Bellen prezidentské funkce 26. ledna. Rakušané se tak budou muset obejít bez tradičního novoročního projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko už od 8. července, kdy úřad opustil Heinz Fischer.
Poprvé v rakouských dějinách se do čela státu dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran, sociálních demokratů (SPÖ) nebo lidovců (ÖVP). „Je to historický den, historický předěl,“ uvedla předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová.
