Švýcarské jaderné elektrárny dřív neskončí. Lidé to v referendu odmítli

Švýcaři ve všelidovém hlasování odmítli iniciativu zelených ohledně jaderných elektráren. Počítala se zkrácením životnosti pěti zařízení v zemi na nejvýše 45 let a zároveň se zákazem výstavby nových. Pokud by voliči návrh v referendu schválili, musely by se tři z celkových pěti elektráren zavřít už příští rok, čtvrtá v roce 2024 a poslední v roce 2029. Uvedená pětice momentálně vyrábí dvě pětiny švýcarské elektřiny, upozornila stanice BBC na svém webu. Hlasy ještě nejsou sečteny všude, na výsledku se ale již nic změnit nemůže.

Ke schválení iniciativy, kterou kromě Švýcarské strany zelených a části levice podporovala také různá ekologická hnutí, byla podle švýcarských zákonů o referendu nutná nejen většina všech hlasujících voličů (Volksmehr), ale i schválení „kantonální většinou“ (Ständemehr), přičemž z 26 kantonů má dvacet celý hlas a šest disponuje hlasem polovičním.

Krátce po poledni bylo jasné, že iniciativu odmítli lidé v jedenácti kantonech a v jednom bývalém „polokantonu“, a iniciativa tak již nemůže získat „kantonální většinu“. Podle předběžných výsledků návrh navíc odmítla většina všech hlasujících, zřejmě až 55 procent. Průzkumy před referendem přitom předpovídaly velmi těsný výsledek.

Sčítání hlasů po referendu v Bernu
Zdroj: Ruben Sprich/Reuters

Jako u mnoha jiných referend se i u tohoto projevily rozdílné názory obyvatel různých částí země. Zatímco ve frankofonních kantonech na západě iniciativa uspěla, v německojazyčných ztroskotala. V kantonu Schwyz v centru Švýcarska se proti návrhu vyslovilo dokonce 68 procent voličů, největší podporu naopak získal podle předběžných výsledku v kantonu Ženeva, kde ho podpořilo 58 procent hlasujících.

Referendum reakcí na Fukušimu

Švýcarští zelení referendum prosazovali od zničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou tsunami v březnu 2011 s argumentem, že stárnoucí elektrárny přestávají být bezpečné. V reakci na Fukušimu švýcarské úřady ohlásily záměr jaderné elektrárny postupně odstavit.

Vláda a průmysl argumentují, že rychlý odchod od jádra by mohl zvýšit závislost na fosilních palivech a také způsobit výpadky. Vláda má plán odstavit jaderné elektrárny „na konci jejich přirozené životnosti“. To je však pro odpůrce jaderné energie příliš vágní pojem, umožňující provozovat reaktory teoreticky donekonečna.

Zelení proto před čtyřmi lety začali se sběrem 100 000 podpisů, což je podmínka pro uspořádání lidového hlasování na celostátní úrovni, jak předvídá systém přímé demokracie v osmimilionové zemi helvétského kříže. 

Švýcarsko má nejstarší jaderné elektrárny

V hustě osídleném Švýcarsku není žádná z pěti stávajících jaderných elektráren vzdálena více než sedmdesát kilometrů od městských center. Vzhledem ke znepokojení veřejnosti nebyla v zemi nová jaderná elektrárna postavena od roku 1984.

Švýcarsko má od uzavření elektrárny v britském Oldbury nejstarší jaderné elektrárny na světě. Beznau I začala dodávat elektřinu do sítě již v roce 1969, Beznau II a Mühleberg v roce 1972. O sedm let později následoval Gösgen a v 80. letech se přidala poslední elektrárna Leibstadt.

Současná vláda už oznámila, že se chystá příští rok předložit voličům v referendu návrh na postupné utlumování činnosti všech jaderných elektráren v zemi. Poslední z nich by se podle něj měla uzavřít v roce 2050.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...