Kontroly na hranicích některých zemí Schengenu můžou pokračovat. EU to schválila

Země Evropské unie potvrdily říjnový návrh Evropské komise a některým členským zemím právně umožnily prodloužení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru až o čtvrt roku, tedy zhruba do poloviny února. Německo již oznámilo, že o tři měsíce prodlouží kontroly na hranicích s Rakouskem. Kontroly u českých hranic ale spolková republika nechystá, sdělilo německé ministerstvo vnitra.

Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko a přidružené Norsko zavedly kontroly na částech svých hranic kvůli migrační krizi už loni. Půlroční prodloužení kontrol schválily 12. května členské státy EU, další tříměsíční prodlužení doporučila Evropská komise koncem října. „Na návratu k normálnímu fungování Schengenu pracujeme tvrdě. Ale ještě tam nejsme,“ řekl tehdy první místopředseda EK Frans Timmermans.

„Dokud nebudou všechny členské státy plnit své závazky vyplývající z schengenského práva, nemůžeme se vrátit zpět k schengenskému systému, v němž neexistují vnitřní hraniční kontroly,“ podotkl zase německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka, jehož země nyní Unii předsedá, je nadále cílem obnovit plné fungování Schengenu co nejdříve. „Tam ještě nejsme, ale situace se zlepšuje. Prodloužení je proto jen na tři měsíce,“ řekl Kaliňák. Země, kde budou kontroly platit, mají povinnost každý měsíc informovat o vývoji situace na hranicích.

Pohraniční kontroly budou cílené, omezené co do rozsahu, prostoru a času pouze na to, co je nezbytně nutné jako reakce na vážnou hrozbu veřejnému pořádku a vnitřní bezpečnosti v souvislosti s pohybem migrantů.

Německo chce kontroly podle svého ministerstva vnitra uplatňovat flexibilně, individuálně a v závislosti na konkrétní situaci na hranicích. Zatím takovou potřebu vidí jen u hranic s Rakouskem, odkud loni do Německa přišla velká část ze zhruba 890 tisíc běženců, kteří do spolkové republiky dorazili.

Páteční rozhodnutí členských zemí umožňuje kontroly pouze na německých hranicích s Rakouskem, rakouských hranicích s Maďarskem a Slovinskem, na hranicích Dánska s Německem a v přístavech pro trajekty, dále v přístavech pro lodní osobní dopravu v Norsku a jižní a západní části Švédska a na mostě přes úžinu Öresund spojující Švédsko s Dánskem.

Konec hraničních kontrol požadovaly na říjnovém summitu EU především země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), ale třeba také Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 6 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 2 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 5 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...