Česká armáda by do budoucna mohla poskytnout Severoatlantické alianci desítky vojáků, kteří by působili v rámci nových mezinárodních praporů v Pobaltí. České televizi to řekl ministr obrany Martin Stropnický. Současnou nepřítomnost Čechů v praporech kritizoval bezpečnostní analytik František Šulc. „Snažíme se spíš lavírovat, nepřijde mi to správné, protože Rusko určitou hrozbou je,“ uvedl v rozhovoru pro ČT.
NATO řešilo v Bruselu hlavně plnění závěrů z varšavského summitu. Aliance už nastínila konkrétní plán na vyslání vícenárodních praporů do Pobaltí a Polska, v rámci nichž se bude snažit odradit Rusko od případné agrese na 4 tisíce vojáků. „Jednotky tam nastoupí zkraje příštího roku,“ informoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Česko se v příštím roce do těchto jednotek nezapojí. Přibližně 150 českých vojáků ale bude v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny cvičit pobaltské kolegy v Litvě.
Jde o neadekvátní akci, tvrdí bezpečnostní analytik František Šulc. „Může to být dáno historií, tím, že pan prezident, který sedí na Hradě, má k Rusku takové vztahy, jaké má. Část politického spektra také, takže se snažíme spíš lavírovat. Nepřijde mi to správné, protože Rusko určitou hrozbou je, a měli bychom ukázat, že situaci nebereme lehkovážně, že si nemůže dovolit to, co na Ukrajině,“ podotkl Šulc.
Možné nasazení Čechů: Rok 2018 a zřejmě Litva
Podle Stropnického se ale „nabízí“, že by po roce 2017 nebo 2018 Češi nastoupili do praporu, kterému bude velet Německo v Litvě. „Bylo docela zajímavé, že se na mě obrátil i kanadský kolega – v roce 2018 by o náš kontingent v Lotyšsku měli také zájem. Takže o tom budeme jednat, já to vůbec nevylučuji, myslím, že to je potřeba,“ řekl ČT Stropnický. V tom případě by šlo o desítky vojáků, pravděpodobně s půlroční rotací.
O pomoc v oblasti Černého moře požádaly i Bulharsko a Rumunsko – podle šéfa Aliance budou do budoucna tyto prosby vyslyšeny. Aliance vyjádřila nelibost také nad rozmístěním ruských raket Iskander v Kaliningradu, které mají dolet až do Prahy. Stropnický mluvil o „znepokojujících kružnicích“.
Cvičení Iráčanů v jejich vlasti se může prodražit
Aliance jednala i o dalším postupu organizace na Blízkém východě. NATO začne už v lednu s výcvikem příslušníků irácké armády přímo v Iráku, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Aliance už pomohla s výcvikem stovek iráckých důstojníků, cvičení se ale dosud konala například v Jordánsku či v evropských zemích.
Před nynější ministerskou schůzkou upozorňovali diplomaté na možné vysoké náklady takového kroku, především kvůli nutným bezpečnostním opatřením. „Je to důležitý příspěvek k boji s Islámským státem (IS),“ zdůraznil Stoltenberg.
Šéf Aliance poukázal i na skutečnost, že NATO nyní poskytuje své radarové letouny AWACS přímo pro potřeby mezinárodní koalice, která s teroristickou organizací bojuje. Irácká armáda s podporou vzdušných útoků mezinárodní koalice už několik dní útočí na pozice IS v okolí významného města Mosulu, ovládaného radikály od roku 2014.
Bagdád si chválí české L-159, chtěl by další
„Během pár týdnů odjede do polní nemocnice 70 kilometrů od Mosulu sedmnáct našich expertů – tam bude asi práce hodně. Připravujeme i další instruktážní misi, což by mohli být ženisté, vojenští policisté někdy koncem pololetí příštího roku,“ popsal Stropnický český příspěvek.
Připomněl také, že spokojenost Iráčanů s letouny L-159 je vysoká. „Jsou normálně nasazovány a už se nás irácká strana ptala, jestli bychom neprodali ještě nějaké – ale my už nemáme co,“ podotkl Stropnický.
Turecký ministr odrazuje USA od účasti Kurdů na osvobozovací operaci v syrské Rakká
Mezinárodní koalice se chystá zaútočit i na město Rakká – baštu IS v Sýrii. Turecký ministr obrany Fikri Isik apeloval na Spojené státy, aby nedovolily kurdským milicím YPG vstoupit do Rakky s tím, že Ankara poskytne vojenskou podporu pro tuto klíčovou akci.
Přední americký velitel ve středu oznámil, že kurdské milice budou součástí sil, jež se pokusí osvobodit toto syrské město. Turci považují YPG za spojence kurdských povstalců v Turecku, o nichž mluví jako o teroristech. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už oznámil, že turecké síly se nyní zaměří na město Manbidž, které Kurdové osvobodili od IS a poté jej opustili.
Středomoří: NATO pošle Unii na pomoc lodě i letadla
Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová v Bruselu jednala s ministry obrany zemí NATO o způsobu, jak může Aliance podpořit evropskou operaci Sophia ve Středomoří, která už začala cvičit libyjské námořnictvo a pobřežní stráž.
„V centrálním Středomoří budeme mít námořní hlídková letadla a lodě,“ oznámil Stoltenberg s tím, že alianční technika zlepší zpravodajské informace unijní operace a bude jí také zajišťovat logistickou podporu.
Lodě nyní nabízí Řecko a Turecko, letadla také Řekové a Turci, ale navíc i Španělé a Italové. NATO na podporu operace Sophia, spuštěné ve snaze čelit migrační krizi, upravuje svou dlouholetou protiteroristickou operaci ve Středozemním moři. Pomoc evropské operaci je podle Stoltenberga velice závažná a nutná, další spojenci proto zvažují svůj příspěvek stejně jako některé Alianci blízké nečlenské země.
