Na 150 zemí se dohodlo snížit produkci fluorovaných uhlovodíků. Oteplují totiž Zemi

Nahrávám video

Na klimatické konferenci ve Rwandě se zhruba 150 zemí dohodlo postupně omezit používání  částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je jedna z kategorií takzvaných skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety. Výsledek jednání, jenž podle agentury Reuters představuje další významný milník v boji proti globálním klimatickým změnám, oznámil rwandský ministr přírodních zdrojů Vincent Biruta. HFC se využívají například v ledničkách.

Dohoda, k níž se připojil i americký ministr zahraničí John Kerry, rozděluje země do tří skupin. Každá ze skupin pak má vytyčený vlastní termín pro splnění podmínek ujednání.

Rozvinuté země, jako jsou Spojené státy či většina Evropy, se zavázaly snížit používání průmyslově produkovaných HFC o deset procent do roku 2019, v roce 2036 pak snížení dosáhne 85 procent. Reuters připomněl, že řada vyspělých států již HFC začala omezovat.

Rozvojové státy, které jsou rozděleny do dvou skupin, zmrazí užívání zmíněných plynů do roku 2024, respektive 2028, poté využívání HFC začnou postupně snižovat. Do kategorie zemí, pro něž platí pozdější termín, patří Indie, Pákistán či státy v Perském zálivu. Čína je zařazena do skupiny rozvojových zemí, na kterou se vztahuje dřívější termín.

Stanovení termínů bylo během jednání ve Rwandě jedním z hlavních sporů. O více času na přípravu žádala například Indie, která je třetím největším producentem skleníkových plynů, uvedl Reuters.

HFC přispívají k oteplování planety

HFC se používají jako náhrada freonů například v ledničkách či klimatizacích. Tyto plyny sice podle vědců nepoškozují ozonovou vrstvu, ale přispívají k oteplování planety. Jejich schopnost udržet teplo na planetě je výrazně vyšší než u oxidu uhličitého.

Odborníci předpokládají, že rychlé snížení produkce HFC výrazně zpomalí klimatické oteplování, a to možná až o 0,5 stupně Celsia do roku 2100.

Odborníci předpokládají, že rychlé snížení produkce HFC výrazně zpomalí klimatické oteplování, a to možná až o 0,5 stupně Celsia do roku 2100.

Jednání ve rwandské metropoli Kigali je součástí montrealského protokolu, který vstoupil v platnost v roce 1987. V protokolu se drtivá většina států světa zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání.

Náhradou těchto látek, známých jako chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), mezi které patří i freony, byly právě HFC. Ty sice pomohly zastavit rozklad ozonové vrstvy, jež podle vědců ukazuje první známky obnovy, ale vedlejším efektem je zmíněná velká schopnost HFC udržet na planetě teplo.

Loni se v Paříži země světa dohodly na společném klimatickém plánu, jak omezit oteplování. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Pařížský dokument, který dosud podepsalo přes 190 zemí, v roce 2020 nahradí nynější kjótský protokol z roku 1997. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina spustila web odhalující ruský nábor cizinců do války

Ukrajinské koordinační centrum pro zacházení s válečnými zajatci oznámilo spuštění webu, který má odhalovat ruský systém náboru cizích státních příslušníků do války proti Ukrajině. Informoval o tom Koordinační štáb.
před 14 mminutami

Trump Tower v Tbilisi má stát na pozemku patřícímu synovi sankcionovaného Ivanišviliho

Mrakodrap Trump Tower, jehož výstavba se plánuje v gruzínském hlavním městě Tbilisi, má být postaven na pozemku, jehož spoluvlastníkem je syn zakladatele vládnoucího Gruzínského snu Bidziny Ivanišviliho, na kterého USA dříve uvalily sankce. Vazby mezi konglomerátem Trump Organization a Ivanišviliho rodinou vyvolávají obavy ohledně střetu zájmů, píše britský deník The Guardian.
před 47 mminutami

V Belgii se srazil vlak se školním autobusem, na místě jsou čtyři mrtví

V Buggenhoutu na severu Belgie se v úterý ráno srazil vlak se školním autobusem, na místě jsou čtyři mrtví a dva těžce zranění, uvedl tamní ministr dopravy Jean-Luc Crucke. Ministr vnitra Bernard Quintin na síti X vyjádřil soustrast rodinám obětí a popřál mnoho sil zraněným. Podle médií se v autobuse kromě řidiče nacházelo sedm žáků a jedna doprovázející osoba.
11:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko předalo českému diplomatovi protest proti zatčení Ilariona

Český diplomat přijel na ruské ministerstvo zahraničí kvůli zadržení metropolity ruské pravoslavné církve Ilariona v Česku. Zástupci velvyslance Janu Ondřejkovi, který v budově strávil deset minut, byl předán důrazný protest proti zadržení duchovního, napsala ruská státní agentura TASS. Krok českých úřadů označila Moskva za neopodstatněný a požaduje Ilarionovo okamžité propuštění. Duchovní byl zadržen pro podezření z převozu zakázaných látek.
před 1 hhodinou

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 1 hhodinou

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 1 hhodinou

Francie kvůli mimořádným vedrům hlásí oběti

Současná vlna veder si ve Francii podle předběžných informací úřadů zatím přímo či nepřímo vyžádala nejméně sedm lidských životů, z toho pět lidí se utopilo a dva zahynuli při sportu. Francie v pondělí zaznamenala nejteplejší květnový den své historie a meteorologové očekávají, že v úterý teploty vystoupají ještě výše. Rekordní květnové teploty hlásí i Británie. Ve Španělsku mohou teploty tento týden vystoupat až k 38 stupňům Celsia, zatímco část Itálie omezila práci pod širým nebem.
před 2 hhodinami

Lidská rychlost už v kyberbezpečnosti nestačí, míní šéf evropské agentury ENISA

V kybernetické bezpečnosti dochází k erozi pracovních míst na takzvané vstupní úrovni, částečně i kvůli umělé inteligenci, řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Juhan Lepassaar v rozhovoru pro Českou televizi. Firmy proto podle něj potřebují změnit nábor nových zaměstnanců. Lidé chybí i agentuře ENISA. Její práce mimo jiné zahrnuje přípravu cvičení proti kybernetickým útokům, které přicházejí například z Ruska – od února 2022 se jejich intenzita ještě zvýšila.
před 2 hhodinami
Načítání...