Zemřel první slovenský prezident Michal Kováč

Ve věku 86 let zemřel bývalý slovenský prezident Michal Kováč, informoval o tom slovenský Denník N. Kováč byl prvním prezidentem samostatného Slovenska po rozpadu československé federace v roce 1993. Minulý týden byl hospitalizován kvůli problémům s dýcháním.

„Navzdory úsilí lékařů zemřel krátce před 20:00 na selhání srdce,“ uvedl mluvčí slovenského ministerstva vnitra Petar Lazarov.

Bývalého slovenského prezidenta léta trápila Parkinsonova choroba. Minulý pátek přivolala k exprezidentovi záchranku jeho opatrovatelka kvůli zvýšenému pulsu a problémům s dýcháním. Po převozu do nemocnice a po zhoršení stavu ho lékaři uvedli do umělého spánku. Na začátku týdne se Kováčův zdravotní stav zlepšil, byl při vědomí a dýchal sám. V úterý se ale jeho stav opět zhoršil.

Letos byl v nemocnici již potřetí. V březnu ho dvakrát odvezla sanitka poté, co upadl do bezvědomí.

Zemřel první slovenský prezident Michal Kováč (zdroj: ČT24)

Kováč se nedožil spravedlnosti za únos svého syna, uvedl Kiska

„Odešel první prezident moderního slovenského demokratického státu. Pan Michal Kováč byl prezidentem ve složitém období, kdy se sváděl bezohledný a doslova surový zápas o vnitřní charakter a budoucnost Slovenské republiky na mapě Evropy a světa,“ uvedl v reakci na Kováčovo úmrtí nynější prezident Andrej Kiska. Jak připomněl zpravodaj ČT Lukáš Mathé, Kováč byl totiž prezidentem v době, kdy na Slovensku nabýval velkých rozměrů organizovaný zločin.

Za politováníhodné Kiska označil, že se Kováč nedožil justiční spravedlnosti za únos svého syna. „Případ se nikdy nedořešil, panují kolem něj stále velké otazníky a velká tajemství, nicméně podle zesnulého prezidenta Kováče za to nikdy nebyl nikdo potrestán a on to bral jako velmi úkornou věc, ze které se dosud nevzpamatoval“, potvrdil zpravodaj Mathé. Vyšetření případu brání amnestie, které v roce 1998 udělil Mečiar.

„S lítostí jsem přijal zprávu o úmrtí prvního slovenského prezidenta. Spojovaly nás vynikající mezilidské vztahy – profesionální i osobní,“ napsal v prohlášení premiér Robert Fico, jehož strana v minulosti nepodpořila ve sněmovně návrhy na zrušení zmíněných Mečiarových amnestií.

Zpravodaj ČT Mathé: Jak si Slováci pamatují exprezidenta Kováče (zdroj: ČT24)

Podle komentářů slovenských médií si Slováci budou Kováče pamatovat jako politika, který se dokázal vzepřít autoritě Vladimíra Mečiara. „Stal se symbolem anti-mečiarismu v době, kdy Mečiar byl takřka neohroženým vládcem země“, uvedl Mathé. Kováč, který spoluzakládal HZDS, a Mečiar byli původně blízcí spolupracovníci. Když se ale stal Kováč prezidentem, členství ve straně pozastavil a Mečiarovi se několikrát vzepřel, dodal zpravodaj.

  • - Michal Kováč byl prvním prezidentem samostatného Slovenska po rozpadu společného státu v roce 1993. Do prezidentského úřadu byl zvolen 15. února 1993 jako kandidát Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a setrval v něm do 2. března 1998. Po zvolení v polovině února 1993 ale Kováče mnozí pozorovatelé považovali za málo výraznou osobnost.
  • - Po svém zvolení pozastavil členství v HZDS a jeho funkční období v prezidentském křesle poznamenaly časté názorové střety s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. Rozpory mezi oběma muži se vyhrotily, když Kováč na jaře 1993 odmítl jmenovat Mečiarova spojence Ivana Lexu šéfem Slovenské informační služby (SIS). Kováčovy dny v prezidentském křesle později odpočítávala elektronická tabule na budově proti jeho sídlu, kterou tam zřejmě nainstalovali jeho oponenti. 
  • - Kováč se narodil 5. srpna 1930 v obci Ľubiša v okrese Humenné. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Řadu let působil na různých postech ve Státní bance Československé a krátce v londýnské pobočce Živnobanky. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ. V 80. letech byl vědeckovýzkumným pracovníkem Ústředního ústavu národohospodářského plánování.
  • - Do vysoké politiky vstoupil v prosinci 1989, kdy byl jmenován ministrem financí slovenské vlády, funkci vykonával do května 1991. Od června 1992 do prosince téhož roku byl předsedou Federálního shromáždění ČSFR.
  • - Známá je kauza únosu jednoho z exprezidentových dvou synů Michala Kováče mladšího v roce 1995, z něhož byla podezřelá SIS. Podle tehdejších informací publikovaných ve slovenských médiích byl únos údajně organizován tajnou službou s cílem přimět prezidenta Kováče k odstoupení. V listopadu 2012 ale potvrdil slovenský ústavní soud verdikt, podle něhož se exprezident Kováč měl bývalému šéfovi SIS Ivanu Lexovi omluvit za to, že ho obvinil z únosu svého syna, a zaplatit mu odškodné. Vyšetření případu brání amnestie, které v roce 1998 udělil Mečiar, jenž vykonával i některé pravomoci hlavy státu.
  • - Z vysoké politiky se Kováč stáhl v roce 1999, kdy odstoupil z volby hlavy státu. V posledních letech svého života bojoval se syndromem Parkinsonovy choroby.
  • - V roce 2000 mu jeho nástupce v prezidentském křesle Rudolf Schuster udělil řád Ĺudovíta Štúra I. třídy.