Na světě je dle dostupných dat přes 21 milionů uprchlíků. Podle Amnesty přitom problémem není ani tak množství, jako spíše postoj ostatních. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni OSN, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa.
Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika.
Třeba v Libanonu je na tisíc místních obyvatel 183 běženců. Břemeno, které podle aktivistů nemohou zmíněné státy dlouhodobě unést. „Ironií je, že 10 zemí nacházejících se shodou okolností v sousedství států, ze kterých uprchlíci přicházejí, hostí víc než 56 procent celé uprchlické populace. Nejbohatší země na světě, které by mohly přijmout mnohem víc lidí, nedělají téměř nic,“ uvádí šéf organizace Salil Shetty.
Podle nedávné zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) nechodí do školy více než polovina z asi 500 tisíc syrských dětí, které jsou zaregistrované jako uprchlíci v Libanonu.
Na to, aby se miliony uprchlíků přesunuly jinam, zkrátka nemají – ekonomicky i fyzicky, dodává Amnesty. Ti šťastnější z nich se pak vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy či Austrálie.
„Pokud by všechny nebo alespoň většina států přijala spravedlivý díl odpovědnosti, pak by žádná země nebyla běženci zahlcena. Tento spravedlivý podíl může být založen na rozumných kritériích, jakými jsou třeba národní bohatství, počet obyvatel a míra nezaměstnanosti,“ uvádí zpráva.
„Celkové množství uprchlíků a žadatelů o azyl v Austrálii dělá 58 tisíc. Srovnejme to s číslem 740 tisíc v Etiopii…“
Salil Shetty
- Právě do Německa loni dorazilo po uprchlických trasách na 890 tisíc lidí. Není ale jasné, v jakém poměru jde o skutečné uprchlíky z válečných oblastí a jaký - nezanedbatelný - podíl tvoří ekonomičtí migranti.
Průzkum: Uprchlíků v Evropě je podle tamních obyvatel příliš
Ohledně postojů vůči migrantům provedla nedávno společnost Ipsos rozsáhlý průzkum ve 22 státech světa. Evropané podle něj vesměs považují počet uprchlíků v Evropě za příliš velký. Přitom málokdo se domnívá, že jejich přítomnost má pro jejich země pozitivní přínos.
Své námitky projevuje také 55 procent Maďarů nebo polovina dotázaných Němců a Britů. Z dalších zemí si to nejvíc myslí Turci (85 procent) nebo Jihoafričané (65 procent).
Kladný přínos přistěhovalců vnímá 35 procent Britů nebo Američanů, ale jen pětina Španělů, 18 procent Němců, 11 procent Francouzů a Belgičanů a pouze každý desátý Ital. Mezi Maďary a Turky tento názor sdílí jen šest procent osob.
Průzkumu, který se uskutečnil na přelomu června a července, se nezúčastnili respondenti z České republiky.