Stopka pro běžence bez práce a pryč z EU. Dány láká nová protiimigrační strana

Opustit EU a do země pouštět jen běžence, pro něž je v Dánsku práce. To jsou priority nové protiimigrační strany Nye Borgerlige (Nová buržoazie), které se podařilo získat 20 tisíc podpisů a bude tak moci do příštích parlamentních voleb. Píše o tom deník The Local. Nová partaj se řadí k pravici a vyznává libertariánské ekonomické cíle. Konkurovat bude úspěšné protiimigrační Dánské lidové straně. Podle průzkumů má šanci na úspěch.

Strana Nová buržoazie si přeje zavedení tvrdší imigrační politiky. Dánsko by podle ní mělo odstoupit od řady mezinárodních dohod, včetně úmluvy OSN o uprchlících. Azyl by měli získat jen ti běženci, kteří budou mít v zemi zajištěné pracovní místo.

Občanství si podle nové strany zaslouží pouze „ti lidé, kteří pozitivně zemi přispívají a kteří projevili ochotu a schopnost se asimilovat“. Zrušeno by mělo být všem, kdo budou usvědčeni z terorismu či vlastizrady, urguje nová strana, která si rovněž přeje, aby bylo snazší vyhostit ze země cizince, pokud poruší zákony.

„Hodnoty jako svoboda projevu, svoboda vyznání a svoboda shromažďování jsou pod tlakem. Proto roste nutnost chránit kulturu a hodnoty, které dávají Dánům svobodu zvolit si, jak chtějí žít svůj život,“ píše strana Nová buržoazie ve svých stanovách.

Šéfka nové strany varuje před „občanskou válkou“

Předsedkyně strany Pernille Vermundová v rozhovoru s televizí TV2 letos varovala, že „zoufalství“ pramenící z imigrace může v Dánsku vést až k „občanské válce“. „Podíváme-li se na Francii, musíme se obávat, kde až to může skončit,“ řekla Vermundová.

Dánsko nedávno zpřísnilo azylové zákony, které umožňují úřadům odebírat žadatelům o azyl cennosti a hotovost nad 10 tisíc dánských korun (36 tisíc korun) v rámci spoluúčasti na financování péče. Ponechat si mohou jen věci, k nimž mají citový vztah jako snubní prsteny. Kritici to přirovnávají k zabavování židovského majetku za druhé světové války.

Africký uprchlík
Zdroj: Reuters/Darrin Zammit Lupi

Podle Vermundové je na dánské politické scéně prostor i pro další antiimigrační stranu vedle silně protipřistěhovalecké Dánské lidové strany. „Dánská lidová strana je v oblasti hospodářské politiky sociálnědemokratická. Jsou tedy velké rozdíly v tom, co naše strany chtějí. Oni vnímají jako partnery sociální demokraty, my jasně patříme mezi pravicové strany,“ sdělila předsedkyně strany Nová buržoazie.

Partaj slibuje větší finanční svobody

Evropskou unii považuje Nová buržoazie za „přímou hrozbu prosperitě, pokroku a demokracii Dánska“. „Jsme připraveni vymanit Dánsko z EU a usilovat o volnější vazbu po vzoru Švýcarska, pokud nebude možné dosáhnout uspokojivé dohody pro Dánsko,“ píše strana.

Partaj slibuje bojovat za „nižší daně a větší finanční svobody pro Dány“. „Jsme přesvědčeni, že je nejlepší, když jsou peníze v kapsách Dánů. Snížíme přerozdělování a byrokracii,“ slibuje strana ve svém programu. „To sníží daňové zatížení a vytvoří finanční svobodu pro jednotlivé rodiny, které si budou moci vybrat, jak chtějí žít,“ je přesvědčeno nové politické seskupení.

Dánská lidová strana je druhou nejsilnější v parlamentu

Z květnového průzkumu vyplynulo, že třináct procent Dánů si skutečně přeje vznik strany ještě více napravo politického spektra, než je populistická Dánská lidová strana, která byla založena v roce 1995. Po volbách v roce 2015, v nichž dostala hlas více než pětiny voličů, je druhou nejsilnější stranou v dánském parlamentu.

Na vládě se podílela už mezi lety 2001 a 2011, kdy se jí dařilo prosazovat protipřistěhovalecká opatření. V červnu letošního roku tato partaj oslavovala „odvážné“ rozhodnutí Britů odejít z EU. Dánská vláda ale požadavek na referendum odmítla s tím, že Unie se nyní musí v první řadě probudit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...