Masy lidí v ulicích Berlína řekly NE dohodám s USA a Kanadou

V Berlíně a dalších šesti městech Německa se sešly desítky tisíc lidí, kteří odmítají obchodní dohody mezi EU a Spojenými státy či Kanadou. Smlouvy TTIP, resp. CETA podle nich přehlíží životní prostředí či zájmy spotřebitelů.

 Policie v Berlíně odhadla počet účastníků na 150 tisíc, v Hamburku na 30 tisíc a Mnichově na 23 tisíc demonstrantů. Ve Stuttgartu napočítali policisté 20 tisíc účastníků, v Kolíně nad Rýnem o dva tisíce méně a ve Frankfurtu nad Mohanem 15 tisíc protestujících.

Pořadatelé jsou přesvědčeni o tom, že odhady policie jsou příliš nízké. Sami hovoří o celkem 320 tisíc demonstrantech, z nichž 70 tisíc protestovalo v Berlíně a 65 tisíc v Hamburku.

Demonstrace uspořádalo 26 organizací, mezi nimiž jsou odbory, církevní skupiny i ekologičtí aktivisté. Na smlouvách jim vadí mimo jiné údajně nedostatečná ochrana životního prostředí nebo spotřebitelů.

Termín protestu nebyl zvolen náhodou a má vytvořit tlak na sociální demokracii, která bude už v pondělí rozhodovat o tom, jestli dohodu s Kanadou podpoří. To prosazuje mimo jiné její předseda a německý vicekancléř Sigmar Gabriel.

Na rozdíl od smlouvy s Kanadou, která už je dojednaná a s níž nakonec němečtí politici nejspíš vysloví souhlas, bude cesta k dohodě s USA v Německu výrazně složitější a téměř nikdo nepředpokládá, že se ji podaří uzavřít do konce funkčního období amerického prezidenta Baracka Obamy.

Německá kancléřka Merkelová v červenci prohlásila, že dosažení dohody je „zcela v zájmu Evropy“.  Členské země EU se s dosavadními výsledky budou moci seznámit na neformální ministerské schůzce věnované zahraničnímu obchodu v Bratislavě 22. září.

Zastánci TTIP tvrdí, že tato smlouva oběma stranám přinese mimo jiné rychlejší hospodářský růst. Některé země EU ale mají proti dohodě námitky, bojuje proti ní také řada aktivistů a dalších skupin – podle nich i kvůli netransparentnosti a již zmíněným dopadům na zemědělství a životní prostředí. Evropská komise obvinění z malé transparentnosti odmítá, neboť zpřístupnila řadu svých materiálů k jednáním.

  • Rozproudit debatu o přínosech plánovaných dohod o volném obchodu se Spojenými státy (TTIP) a Kanadou (CETA) v Česku, podobně jako je tomu v Německu, chtějí čeští piráti. K německým protestům se připojili happeningem na Rašínově nábřeží v Praze Smlouvy podle předsedy pražských pirátů Ondřeje Profanta nehájí zájmy občanů, ale zájmy byznysu a velkých korporací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 4 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 12 hhodinami
Načítání...