Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Juliana Assange kvůli podezření ze znásilnění. Pětačtyřicetiletý Assange, na nějž je vydán evropský zatykač, obvinění ze znásilnění odmítá a tvrdí, že je účelové. V pozadí je podle něj ve skutečnosti snaha vydat ho justici Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci zveřejnil server WikiLeaks, který Assange založil. Od roku 2012 se ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Proti nejnovějšímu rozhodnutí soudu se hodlá odvolat.
Podle spolupracovníka ČT ve Skandinávii Tomáše Sniegoně švédští vyšetřovatelé vyslechnou Assange 17. října. Mluvčí švédské prokuratury řekla agentuře AP, že výslech by mohl případem výrazně pohnout. „Je klíčový pro rozhodnutí, zda (Assange) bude oficiálně obviněn, nebo ne,“ dodala. Výslech na území ambasády Ekvádoru, který mu zaručil politický azyl, navrhl sám Assange.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu. WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které pokrývají fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě.
Komise pro lidská práva při Radě OSN v únoru uvedla, že Británie a Švédsko Assange zadržují svévolně a Australan by měl být osvobozen a odškodněn.
Švédové prý na případu nespolupracují s Američany
„Jsme přirozeně zklamáni tím, že se švédské soudy opět rozhodly nebrát v potaz obtížnou životní situaci Juliana Assange. Ignorovaly nebezpečí, že bude vydán k trestnímu stíhání do Spojených států,“ řekl po vynesení verdiktu Assangeův advokát Per Samuelson. Zároveň sdělil, že se jeho mandant proti rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu.
Švédští prokurátoři tvrdí, že nejsou v kontaktu se svými kolegy v USA. Prohlašují také, že by případné předání Assange do Spojených států vyžadovalo souhlas Británie. Vzhledem k nadstandardním britsko-americkým vztahům lze ovšem předpokládat, že by Londýn s takovým souhlasem příliš neváhal.
Odvolací soud v odůvodnění svého verdiktu mimo jiné uvedl, že se prokuratura aktivně snaží s vyšetřováním pokročit a dohodla se na výslechu Assange na ekvádorské ambasádě. V jejím zastoupení by ho měli provést ekvádorští prokurátoři 17. října. „To znamená, že v současné době není žádný důvod ke zrušení zatykače. Návrh Juliana Assange v tomto smyslu proto musí být odmítnut,“ konstatoval soud.
Zároveň rezolutně odmítl výhrady Komise při Radě OSN pro lidská práva k postupu vůči Asangeovi a jeho „svévolnému zadržování“ nuceným pobytem na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Soud poukázal na to, že stanovisko komise není pro švédskou justici právně závazné, a dodal, že Asangeův pobyt na ekvádorském velvyslanectví „nelze považovat za nezákonné zbavení svobody“.
