„Obezita je hrozbou pro zdraví dětí i pro naši ekonomiku, Národní zdravotní systém (NHS) stojí miliardy liber ročně,“ uvedla v prohlášení Jane Ellisonová z ministerstva financí.
Součástí plánů je zmíněná daň ze slazených nealkoholických nápojů, kterou v březnu představil tehdejší ministr financí George Osborne. Vztahovat se má na nealkoholické nápoje s celkovým obsahem cukru vyšším než pět gramů na 100 mililitrů. U ještě sladších nápojů by tento odvod měl být vyšší. Třeba Coca Cola má obsah cukru více než dvojnásobný.
Daň pouze ohrozí tisíce pracovních míst, tvrdí kritici
Podle šéfa britské asociace nealkoholických nápojů Gavina Partingtona má však daň represivní charakter. Zaniknou kvůli ní tisíce pracovních míst, zatímco na míru obezity nebude mít výraznější dopad, uvedl také.
Strategii kritizují také zdravotničtí experti. V plánech totiž podle listu The Guardian chybí zákaz slevových akcí na nezdravé vysokoenergetické potraviny v supermarketech. Podle nich by pomohlo i omezení reklamy na přehnaně tučné, slané či sladké jídlo, která je zaměřená na děti a objevuje se na sociálních sítích či v některých televizních pořadech, jako jsou třeba populární hudební soutěže.
Jak bojují proti obezitě jinde ve světě?
Daň z nápojů zavedla již dříve také Belgie, Francie a Mexiko. Daně tohoto typu vybíraly s různým úspěchem po mnoho let také skandinávské země. I v Maďarsku uvalili daň z nápojů s přidaným cukrem a také daň z tuku třeba na smažené brambůrky. V Chile a Kalifornii zase kvůli tlustým dětem zakázali, aby se v rychlých občerstveních dávaly k dětským menu hračky.
Na americké půdě je známým bojovníkem proti špatným stravovacím návykům starosta New Yorku Michael Bloomberg. Ten chtěl uchránit obyvatele svého města před obezitou a prosadil zákaz prodeje velkých sladkých nápojů. Omezení se mělo týkat rychlého občerstvení, restaurací, kin, sportovních stadionů a kaváren. Americký soud ale tento zákaz zrušil na základě žaloby odvětvových svazů.
