Čech, který se chtěl přidat k Islámskému státu, pravděpodobně hledá svou identitu. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedl psycholog Jeroným Klimeš. Mladí lidé žijící v moderní ateistické společnosti nejsou „očkovaní“ na ideologie, proto jim snadno propadnou, přičemž se dostanou do stavu podobnému zamilovanosti. Když se k náboženské konverzi přidá nenávist vůči společnosti, neváhají a páchají hrůzné teroristické činy, vysvětluje chování radikálů Klimeš.
Extremismus? V Česku se nic moc neděje, uklidňuje úředník
Ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu vyplývá, že za první polovinu letošního roku se počet útoků radikálů v Česku oproti loňsku snížil. „Stát nebezpečí extremismu už řadu let vůbec nepodceňuje. Kvůli tomu, že je v tom policie aktivní a poměrně úspěšná, tak je situace momentálně taková, jaká je, to znamená, že se nic moc neděje, to ale neznamená, že bychom měli usnout na vavřínech,“ říká Karel Bačkovský z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
„Nepostupujeme proti lidem proto, že mají nějakou nálepku nebo spadají do nějaké kategorie, nestíháme nikoho za názory a přesvědčení, stát důrazně stíhá konkrétní protizákonné projevy,“ prohlásil úředník, který nepovažuje protiuprchlické názory samy o sobě za extremistické.
Proti-imigrantskou rétoriku často užívá třeba i prezident Miloš Zeman nebo ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Senátor Zdeněk Škromach nově zveřejnil video, na němž vyzývá k zapálení ohňů. „Ti, kdo přichází, ať se přizpůsobí. My jsme tady doma,“ říká sociální demokrat. Podle Bačkovského je dobře, že se demokraticky zvolení politici tématu uprchlické krize a obav společnosti ze zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě věnují, jinak by se chopili příležitosti jen populisté a demagogové.
„To, co musíme vnímat, je růst napětí ve společnosti. K tomu nepochybně dochází a taková atmosféra může být urychlovačem extremismu, podhoubím, ve kterém potom mohou některé z extremistických projevů nabýt na intenzitě,“ podotkl Bačkovský.
Česká justice aktuálně řeší dva případy, které se týkají extremismu – jednak údajné plánování teroristického útoku na vlak levicovými radikály, jednak případ prvního Čecha, který chtěl bojovat po boku Islámského státu. Policie zadržela 21letého Jana S. ze Spáleného Poříčí na Plzeňsku na tureckém letišti. Ve čtvrtek rozhodne soud o jeho vazbě. Podle dostupných informací jde o tichého a nekonfliktního muže.
Klimeš: Introverti nejsou lidé bez agrese
„Vývoj, kterým člověk prochází, je nám všem zcela skryt. My známe jen univerzální zákonitosti, jež mohou vést k hluboké nenávisti vůči společnosti. Je paradoxem, že introverti, tedy lidé, kteří jsou tišší, nejsou bez agrese. Někteří zažívají návaly vzteku a nenávisti, ale není to na nich znát, uvolní se to v extrémních situacích, třeba když se opijí,“ poznamenal psycholog Klimeš. Chování Jana S. podle něj naznačuje, že muž hledá svou identitu.
Řadu radikálních činů spáchají teenageři nebo mladí muži – podobně jako třeba nedávnou vraždu kněze ve Francii, k níž se přihlásil IS. „V období mezi dospíváním a třiceti lety se člověk dostává do ideologického období, které se projevuje extrémní citlivostí na ideologie. V tomto období máme největší procento náboženských konverzí,“ připomněl psycholog.
„Moderní lidé v ateistické společnosti nejsou očkováni na žádnou ideologii. Od druhé světové války je ideologie sprosté slovo. Když potom lidé potkají skupinu, která se řídí ideologií, tak se nadchnou pro myšlenku a dostanou se do náboženské konverze, která je zřejmě řízena stejným mechanismem jako zamilovanost,“ vysvětlil Klimeš proces propadnutí nějaké ideologii.
Tyto osoby jsou v opojení, přičemž následuje takzvaný „coming out“, kdy se chlubí konverzí rodině a známým. „Často vzniká konflikt mezi světem rodičů a světem, do něhož vstupují. Tito mladí lidé mají tak černo-bílé myšlení, že jsou ochotni jít a proletět panelákem nebo vyhodit vlak do povětří,“ upozornil Klimeš.
Média dělají z radikálů celebrity, varuje psycholog
Sám je toho názoru, že podobných případů bude přibývat. „Děláme tomu jevu medvědí službu. Víme, že když televize nebo rádia reportují o sebevraždách, tak jich přibývá. Je to otázka nápodoby,“ varoval psycholog s tím, že radikálové se stanou díky hrůznému činu v podstatě slavnými.
Podle Bačkovského je ale nebezpečí náboženského radikalismu v tuzemsku nízké kvůli tomu, že zde žije malá a navíc umírněná muslimská komunita. „Není tady prostředí, ve kterém by se dal očekávat bezprostřední nárůst náboženského extremismu. Na druhou stranu, pokud tu identifikujeme nějaké jeho projevy, tak české (bezpečnostní) složky i české právo jsou na to připraveny,“ je přesvědčen úředník.
Na odsouzené čekají v Česku tvrdé tresty. Vláda chce také do budoucna lépe informovat veřejnost i policii a lépe zajistit rovněž bezpečnost v lokalitách s přetrvávajícími problémy.
Útoků v Evropě, za nimiž stáli radikálové, v poslední době přibylo – nevyhnuly se Turecku, Francii, Belgii ani Německu. Loni bylo zjištěno celkem 211 atentátů, uskutečněných i zmařených, uvedl Europol.
Francouzští muslimové mají strach z odvety
Francouzští muslimové se teď obávají, že se hněv většiny obrátí proti nim. „Vztahy většinové společnosti a muslimů mají ve Francii do ideálu daleko. V posledních dnech jasně odsuzovali vraždu kněze. Francouzská vláda po každém útoku zdůrazňuje, aby se nezaměňovali islámští teroristé s drtivou mírumilovnou většinou muslimů, vzájemná nedůvěra je ale přesto cítit,“ konstatoval zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Po incidentu v Rouenu se ozývají hlasy, že musí dojít k reformě francouzských islámských institucí. Snadné to ale nebude. „Francouzská muslimská obec je roztříštěná a rada obce nemá žádný vliv na radikalizované mladé muže. Ti se v malém množství případů radikalizují v mešitách, většinou ale přes internet. Otázka je, jestli je vůbec představitelná nějaká reforma, která by tomu dokázala zabránit,“ dodal Zavadil.
Sousední Německo už má za sebou sedm procesů s lidmi, kteří se nechali naverbovat islamisty a potom se vrátili zpátky. Nedávno došlo v zemi k několika atentátům, které německou veřejnost znervóznily.
V Německu žijí početné řady salafistů, tedy ultrakonzervativních muslimů, jejichž cílem je v ultimátním případě nastolit právo šaría.
„Jsou v centru pozornosti tajných služeb. V některých těchto organizacích mladé lidi radikalizují se záměrem dostat je na území Sýrie a Iráku, aby bojovali v rámci Islámského státu. On ale nemá tak zájem na tom, aby bojovali tam, ale naopak aby svůj boj vedli na území svých domovských států,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský.
