Švýcarské letadlo na solární pohon Solar Impulse 2 poprvé v historii obletělo svět. Stroj zdolal 40 tisíc kilometrů dlouhou trasu a bezpečně přistál v Abú Zabí. Na cestě, kterou propagoval čisté technologie, se pohyboval průměrnou rychlostí mezi 45 až 90 kilometrů za hodinu.
Den „D“ je tu. Solar Impulse 2 dokončil svůj spanilý let kolem modré planety
Projekt za víc než 100 milionů dolarů sponzorovaly především Spojené arabské emiráty. Letadlo poháněné výhradně sluneční energií zahájilo cestu kolem světa loni 9. března v Abú Zabí, kam se nyní vrátilo. Trasa obnášela celkem 17 zastávek.
Let měl původně trvat pět měsíců, kvůli nepříznivému počasí se ale protáhl. Solar Impulse 2 navštívil například Spojené státy, Španělsko, Egypt, Indii, Japonsko nebo Čínu.
Finální let z Káhiry pilotoval Bertrand Piccard, který se během celé cesty střídal s Andrem Borschbergem. V Emirátech je čekal nadšený potlesk.
Nejdelší úsek měřil 8924 kilometrů a vedl z japonského města Nagoya na Havaj. Borschberg řídil letoun 118 hodin, čímž překonal světový rekord v nepřetržitém sólovém letu.
„Na jedné straně jste připravení na všechno, snažíte se události předvídat, ale velmi často se věci dějí zcela jinak, protože je to experiment, takže objevujete nové věci přímo za provozu,“ říká Borschberg.
Cílem projektu není ani tak změnit budoucnost letectví, jako spíše propagace využití solární energie, která je jediným zdrojem pohonu letounu. Tvůrci tak chtějí poukázat na nutnost ochrany přírody.
„Svět je v pohybu. Pokud chceme, aby byl náš nynější život kvalitní, musíme se obrátit k čistým technologiím a obnovitelným energiím. Proto je důležité si uvědomit, že je to víc než úspěch v historii letectví, je to úspěch pro historii energie,“ prohlásil pilot Bertrand Piccard.
Vylepšenou verzi letounu Solar Impulse představili piloti Piccard a Borschberg v dubnu 2014. Oproti předchozímu modelu má Solar Impulse dvě dokonalejší lithiové baterie, které pomocí 17 248 fotovoltaických článků uchovávají energii získanou ze Slunce.
Baterie dohromady váží 633 kilogramů a podle švýcarských pilotů umožňují stroji teoreticky neomezenou samostatnost. Solární stroj váží celkem jen 2,3 tuny, tedy asi jako větší osobní automobil.
V noci je maximální rychlost letadla omezena na 46 kilometrů za hodinu, aby se baterie nevyčerpaly. Fotovoltaické články pokrývají křídla s rozpětím 72 metrů. Přestože tímto rozpětím předčí Boeing 747 jumbo jet, jeho hmotnost je 150krát menší, pouhé dvě a půl tuny. Podle Piccarda by za padesát let mohla solární letadla přepravovat i padesát cestujících.