Sanders na setkání se svými stoupenci podpořil Clintonovou. Část ho za to vypískala

Se svými stoupenci a s delegáty, kteří mu v primárkách dali hlas, se ve Filadelfii setkal vermontský senátor Bernie Sanders. Politik, který nominační souboj prohrál s bývalou první dámou Hillary Clintonovou, označil při setkání republikánského kandidáta Donalda Trumpa za „demagoga“ a kandidaturu Clintonové výslovně podpořil.

Na Sandersovo stanovisko se čekalo s napětím, protože mnoho jeho příznivců se netajilo záměrem nominaci Clintonové na poslední chvíli zkomplikovat, ne-li zvrátit. Slova o její podpoře, která ze Sandersových úst zazněla, přijali někteří přítomní potleskem, jiní bučením. Vermontský politik je pronesl jen několik hodin před zahájením nominačního sjezdu Demokratické strany.

Své stoupence ovšem čtyřiasedmdesátiletý senátor opustit nehodlá. „Nepleťte se, zapsali jsme se do dějin,“ řekl Sanders. „Americký lid žádá jasný pokrokový program, který se vypořádá s třídou miliardářů,“ prohlásil politik, který se označuje za demokratického socialistu. Vyzval své stoupence, aby „neustali v boji za přeměnu americké společnosti“.

Nervozita kvůli údajné snaze Moskvy ovlivnit americké volby

Odpor proti Clintonové mezi voliči demokratů zesílil po víkendovém skandálu se zveřejněním stranických e-mailů, které měly dokazovat, že vedení strany preferuje Clintonovou před Sandersem. Ten se ale za svou ještě nedávnou sokyni pevně postavil: „Země musí Hillary Clintonovou zvolit za prezidentku,“ řekl shromážděným. 

Radikální stoupenci vermontského senátora ale nehodlají Clintonové nic odpustit a stále zvažují, jak její nominaci na poslední chvíli zvrátit. 

Skupina asi pěti set demonstrantů se shromáždila před filadelfskou radnicí, odkud se pod hesly „Nominujte Sanderse, nebo v listopadu prohrajete!“ přesunula ke sjezdové hale. Policie se snažila udržet demonstranty na chodnících, aby neblokovali dopravu v centru. Podle CNN jsou protesty silnější, než byly demonstrace během republikánského nominačního sjezdu v Clevelandu.

Nervozitu zvyšuje tvrzení demokratů, že za zveřejněním důvěrných e-mailů stojí Rusko. O útoku na stranické servery informovala Demokratická strana už v dubnu, a najatá soukromá bezpečnostní agentura prý tehdy objevila v akci hackerů jasnou ruskou stopu. Skutečnost, že data byla zveřejněna až po třech měsících těsně před nominačním sjezdem demokratů, podle stranických expertů potvrzuje záměr Moskvy ovlivnit americké volby.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 49 mminutami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 5 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 6 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 9 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.