Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve svém prvním prezidentském dekretu nařídil zavření více než tisíce soukromých škol a patnácti univerzit. Podezírá je z vazeb na údajného strůjce pokusu o vojenský puč, kvůli kterému v zemi platí výjimečný stav.
Erdogan zavřel dekretem tisíc soukromých škol a patnáct univerzit
Pokus o převrat v režii části turecké armády si na sklonku minulého týdne vyžádal podle nové úřední bilance 270 mrtvých, mezi nimiž je i čtyřiadvacet pučistů. Prezident Recep Erdogan kvůli neúspěšnému puči, jejž se ho pokusil odstavit od moci, v zemi ve středu navíc vyhlásil tříměsíční výjimečný stav.
Mimořádný režim Erdoganovi umožňuje omezit shromažďovací právo i svobodu projevu, Ankara kvůli němu také odstupuje od Evropské úmluvy o lidských právech. Podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga je smyslem výjimečného stavu zabránit dalšímu puči.
Stopka pro odbory, spolky i nadace
Pozměněný chod země dává Erdoganovi navíc možnost vládnout pomocí dekretů. V prvním z nich prezident rozšířil období, kdy smí být podezřelá osoba zadržována bez vznesení obvinění, na třicet dní.
Současně v dekretu nařídil uzavřít 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení. Tyto instituce jsou podezřelé ze styků s muslimským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije v exilu ve Spojených státech.
Erdogan označuje svého někdejšího spojence, který má v Turecku rozsáhlou síť škol, charitativních organizací a stoupenců, za strůjce neúspěšného převratu. V sobotu také turecké bezpečnostní složky na severu země zadržely Gülenova synovce Muhammeda Sait Gülena a převezly ho k výslechu do Ankary. Mezi obviněními, která proti němu mohou být vznesena, je podle agentury Anadolu členství v teroristické organizaci.
Fethullan Gülen žije v americké Pensylvánii od roku 1999
Personální čistky ve státních institucích v Turecku se mezitím dotkly už více než 50 000 vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 11 000 lidí, většinou vojáků, je ve vazbě. Za mřížemi se ocitlo mimo jiné skoro 300 příslušníků prezidentské stráže, což je zhruba desetina této elitní jednotky, a také 126 generálů a admirálů.
Ankarský prokurátor Harun Kodalak v tureckých médiích oznámil, že ze zatčených pučistů bylo v rámci vyšetřování „v první etapě osvobozeno zhruba 1200 vojáků“. Zdůraznil přitom, že jde „výlučně o řadové vojáky“, bez hodnosti.
Erdogan Unii: Na členství nás necháváte čekat půl století
Evropským kritikům represí po vydání svého prvního dekretu Erdogan vzkázal, že trpí protitureckými předsudky. „Pokud můj lid, má země bez ustání žádá trest smrti, pokud to říkají představitelé národa ve sněmovně, pak musím respektovat tento požadavek. V demokracii suverenita patří lidu,“ řekl televizi France 24 k varování, že zvažované zavedení trestu smrti by ukončilo naděje na vstup Turecka do Evropské unie.
„Evropa nás nechává čekat u dveří už 53 let. Žádná jiná země během vyjednávání o vstupu do EU nezažila tolik utrpení, stejně jako v otázce zrušení víz,“ poznamenal Erdogan. Připomněl také, že Turecko posloužilo Unii jako štít chránící Evropu před přívalem migrantů. „Dali nám sliby, ale nedodrželi je.“