Převrat u konce? Armáda jako „stát ve státě“ musí podle Erdogana skončit

Povstalecká skupina armády se pokusila převzít moc v Turecku. Do ulic Istanbulu i Ankary vyjely tanky, povstalci zablokovali provoz obou mostů přes istanbulský Bosporský průliv i Atatürkovo letiště. V celé zemi úřady vyhlásily zákaz vycházení, přesto se v ulicích shromáždily davy příznivců i odpůrců puče. Zástupci vlády včetně prezidenta po několika hodinách uvedli, že převrat, který si vyžádal kolem 50 životů, potlačili. Nedopustí prý „pokusy o podrývání demokracie“.

On-line přenos

Převrat v Turecku

  • 20:30

    SHRNUTÍ SOBOTNÍHO DĚNÍ:

    Turecký premiér Binali Yildirim prohlásil páteční pokus o puč za zmařený a slíbil tvrdou odplatu všem povstalcům.

    Prezidentský úřad vyčíslil počet obětí na 265, z nichž 161 osob činí civilisté a 104 povstalci.

    Téměř 3000 členů armády včetně vysoce postavených generálů bylo zatčeno. Podobné počty soudců po celé zemi přišly o své místo.

    Politické strany v národním parlamentu pokus o převrat shodně odsoudily.

    Řecko informovalo o příletu osmi mužů v turecké armádní helikoptéře, kteří v zemi žádají o azyl. Turecko očekává, že budou vydáni zpět.

    Turecko uzavřelo provoz na letecké základně Incirlik, kterou Američané využívají jako zázemí pro nálety proti islamistům.

    Mezi odpůrci vlády se začíná spekulovat o tom, že celá akce byla zinscenována samotným Erdoganem - kvůli potlačení opozice a utužení moci v zemi.

  • 19:47
    Vykřičník

    Podle tureckého prezidenta bylo Gülenovo hnutí "nádorem uvnitř armády". Nyní už je ale čistá, prohlásil Erdogan.

    Erdogan vystoupil před lidi
    Zdroj: ČT24
  • 19:45
    Vykřičník

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan promluvil živě k lidem, vyzval Spojené státy americké k vydání Fethullaha Gülena, pokud je skutečně strategickým spojencem. "Vnější síly v zahraničí chtějí obrátit tento národ proti jeho ozbrojeným silám," prohlásil turecký prezident.

Chaos zavládl u důležitých úředních či policejních objektů v Istanbulu i Ankaře. Všechny lety na istanbulském Atatürkově letišti byly zrušeny, na místě jsou tanky a hlášeny výbuchy. Vojáci začali údajně střílet do lidí, kteří se snažili na protest proti převratu přejít přes Bosporský most.

Povstalci udeřili i na tureckého státního vysílatele TRT. Z místa byla slyšet silná exploze, vysílání pak bylo na desítky minut úplně přerušeno. Podobně přestala zhruba na hodinu vysílat soukromá stanice CNN Türk. 

Přímo v hlavním městě se ozývala střelba před prezidentským palácem, rány z tanků jsou hlášeny i u parlamentní budovy - tu po útoku pučistů přímo zasáhla bomba a zabila nejméně 12 lidí. Stíhačka F-16 tureckých vzdušných sil kontrovala sestřelením vrtulníků povstalců.

Obyvatelé Istanbulu se snaží dostat do bezpečí během výbuchů na Taksimském náměstí
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Množství vládních příznivců se sešlo na Taksimském náměstí v Istanbulu. I zde byly hlášeny střety a střelba. Přístup k Facebooku, Twitteru a YouTube byl v Turecku omezen - docházelo k úmyslnému zpomalení jejich provozu.

Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu. V zemi prý chystají novou ústavu. 

Armáda během noci pronikla do sídla vládní strany AKP a požádala straníky o odchod z budovy. Do zajetí povstalecké frakce měl padnout i přímo vysoký představitel armády - generál Hulusi Akar.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před novináři
Zdroj: Reuters

Pučisté tvrdě zaplatí, řekl Erdogan

Prezident Recep Tayyip Erdogan se po příletu do Istanbulu objevil mezi svými podporovateli u Atatürkova letiště. V rozhovoru s CNN Türk předtím vyzval přes aplikaci FaceTime občany, aby vyšli do ulic a převratu se postavili. Pučisté podle něj tvrdě zaplatí u soudu. „Vyzývám turecký lid, aby vyšel na náměstí i k letištím. Nikdy jsem nevěřil v mocnější sílu než sílu lidu,“ prohlásil přes videochatovou bránu Erdogan.

Příznivci prezidenta Erdogana před Atatürkovým letištěm
Zdroj: Reuters

Podle něj je pokus o puč důvodem pro rozsáhlé změny v armádě. Davům sympatizantů Erdogan na letišti slíbil, že v Turecku končí éra, kdy byla armáda „státem ve státě“. Naznačil tak významné personální změny. „Všichni účastnici puče budou souzeni pro velezradu,“ oznámil poté mluvčí rozvědky. Zatčeno zatím bylo přes 130 lidí.

Podle prezidenta za převratem stojí „paralelní struktury“, což je termín, jímž pravidelně označuje příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Vláda je prý stále u moci a nebude tolerovat žádný pokus o podrývání demokracie. Dodal, že se jej pučisté pokusili zabít, když stříleli z vrtulníku na místo, kde trávil dovolenou. Tou dobou byl už ale na cestě do Istanbulu.

Premiér Yildirin pohrozil sestřelením všech vrtulníků v rukou pučistů.  Na Taksimském náměstí v Istanbulu byly mezitím odzbrojeny a zajaty tři desítky vojáků, na Bosporském mostě se vzdalo asi 50 účastníků pokusu o puč.

Podle tureckých úřadů si střety v Ankaře vyžádaly 42 mrtvých, šest obětí je hlášeno z Istanbulu. Toto číslo ale ještě s největší pravděpodobností poroste.

Vojáci před Památníkem republiky na Taksimském náměstí
Zdroj: Reuters

Je za povstáním strach z rozsáhlých vyhazovů?

Zdroj z Evropské unie řekl agentuře Reuters, že šlo patrně o „dobře organizovaný převrat podstatné části armády, nikoliv jen několika důstojníků.“ Podle dlouholetého diplomata a ředitele zahraniční odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka mohla být příčinou puče právě další plánovaná čistka v armádě. „Ta se podle všeho rozhodla bránit před dalšími personálními změnami,“ uvedl Kmoníček. 

Podle experta na Blízký východ Břetislava Turečka je dramaticky vývoj dokladem toho, jak nestabilní zemí se Turecko v poslední době stává. Stále častěji se přitom objevovaly náznaky, že země je na pokraji občanské války. „Zlomem bylo loňské jaro, kdy se Turecko zapojilo do kampaně proti Islámskému státu a zároveň proti své vlastní ozbrojené kurdské menšině, proti kurdským povstalcům. Od té doby bylo dějištěm řady teroristických útoků. Bylo zřejmé, že situace se vládě vymyká z rukou,“ uvedl Tureček.

V moderních dějinách Turecka je celá řada vojenských převratů nebo pokusů o převrat. Armáda představuje mocnou politickou organizaci. První velký převrat proběhl v roce 1960, další v roce 1971, v roce 1980, dále armáda provedla intervence v roce 1983. Je evidentně stále mocná na to, aby mohla ohrozit současnou vládu.
Jakub Szántó
Zpravodaj ČT

Americký ministr zahraničí John Kerry doufá, že v Turecku bude mír, stabilita a kontinuita. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že by se Turecko mělo vyhnout krveprolití.

Turecký prezident Erdogan je jedním z hlavních oponentů syrského prezidenta Bašára Asada. Zprávy o tom, že část turecké armády převzala večer moc, proto přivítala řada obyvatel syrské metropole Damašku a také té části severosyrského města Aleppo, kterou ovládají vládní síly. Lidé tu vyšli do ulic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 5 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 52 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 5 hhodinami
Načítání...