Uplynulo přesně pět let od největší katastrofy Norska v poválečné historii. Na 77 převážně mladých Norů tehdy zemřelo rukou pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika. Osm z nich zabil výbuch nedaleko vládních budov v Oslu, dalších 69 pak sám Breivik zastřelil na mládežnickém táboře na ostrově Utöya.
Zabíjel, aby Norsko „vyléčil“ z multikulturalismu. Hrůza Breivikova činu působí i po 5 letech
Co se 22. července 2011 stalo?
Při prvním útoku v půl čtvrté odpoledne vybuchla bomba ve vládní čtvrti v centru Osla. Nálož Breivik umístil do auta, které zaparkoval před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti, kde se v okolí nacházejí další ministerstva. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 osob bylo vážně zraněno.
Při druhém krátce před pátou odpoledne přijel Breivik převlečený za policistu přívozem na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se nacházelo asi 600 převážně mladých lidí na mládežnickém táboře vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté, co se několik lidí na jeho výzvu shromáždilo, začal do nich střílet. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila – zemřelo 68 osob, většina ve věku 14 až 20 let. Jeden člověk podlehl zraněním pár dní nato v nemocnici.
Utöya
Proč Breivik zabíjel?
Týž den zveřejnil Breivik na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se posléze přiznal a prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví. Prý „chtěl zachránit Norsko a západní Evropu“ před islamisty.
Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, poté se asi v půl sedmé vzdal policii. Místní policii přišlo hlášení o střelbě na ostrově v 17:27 a deset minut nato byla z Osla vyslána speciální policejní jednotka, která však neměla k dispozici vrtulník a tak na ostrov připlula v 18:25 na člunu. Než dorazili policisté, vydalo se na místo masakru několik odvážlivců na člunech, kteří pomohli zachránit pár prchajících lidí.
Norsko si připomnělo nejtragičtější den své novodobé historie (zdroj: ČT24)
Jaká byla česká linka případu?
V manifestu o 1500 stranách, který Breivik zveřejnil krátce před útoky, je i několik zmínek o ČR. Vedle dalších politiků citoval Breivik několikrát i slova prezidenta Václava Klause či se pozitivně vyjádřil o československých Benešových dekretech. Obsáhle rovněž popsal svou cestu do Prahy, kde si v srpnu 2010 chtěl koupit zbraně. Nakonec ale neuspěl a navíc došel k tomu, že si je může koupit legálně doma.
Breivikův čin tehdy schvaloval extremistický web White Media, jehož hackeři se nabourali do e-mailu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Podle článku nazvaného Obhajoba Anderse Breivika byl čin atentátníka více než pochopitelný a inspiroval mnoho dalších lidí bojujících proti multikulturalismu. Případem se zabývala policie.
Masový vrah Anders Breivik
Co Breivikovi dokázali soudní znalci?
Stran Breivikova duševního zdraví bylo vypracováno několik lékařských posudků. V listopadu 2011 zveřejnila dvojice soudních znalců závěry lékařské zprávy, podle níž Breivik trpí schizofrenií. Diagnózu potvrdila koncem prosince i lékařská komise zřízená norskou justicí.
Podle dalšího lékařského posudku, zveřejněného začátkem ledna 2012, Breivik schizofrenií netrpí, ani není psychotický, a tudíž je za své činy odpovědný. Znalci dále dospěli k názoru, že Breivik trpí poruchou osobnosti, a vykazuje narcistické a antisociální zvláštnosti. Motivem jeho činu byl odpor k norskému modelu multikulturní společnosti.
obrázek
Jak probíhal soud?
Soud s Breivikem začal 16. dubna 2012. Breivik se před soudem ke spáchání útoků přiznal, zároveň však prohlásil, že se cítí nevinný. Odmítl také uznat legitimitu soudu. Po sejmutí pout zdvihl pravou ruku zaťatou v pěst. Je to jeho vlastní verze pozdravu pravicových extremistů, později u soudu používal i nacistický pozdrav.
Pětičlenný senát v Oslu 24. srpna 2012 jednomyslně rozhodl, že Breivik je vinen ze spáchání útoků v norské metropoli a v jejím okolí a Breivik byl odsouzen k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti. Uvězněn je ve věznici Skien.
Věznice Skien, kde je Breivik aktuálně umístěn
Co aktuálního se kolem Breivika děje?
Letos v březnu Breivik zažaloval stát za porušování lidských práv a v dubnu mu dal soud v některých bodech za pravdu. Norsko podle soudu porušilo především zákaz nelidského zacházení, Breivik kritizoval zejména držení v samovazbě a nedostatek pozornosti věnované jeho psychickému zdraví. Naopak porušení práva na soukromý a rodinný život soud neshledal. Stát se proti rozhodnutí soudu odvolal.
Prokuratura Breivikovu samovazbu hájí tím, že vězeň je nebezpečný a v kontaktu s ostatními trestanci by se mohl pokusit o plánovaní dalších útoků podobných těm, které již spáchal.
Breivik má ve vězení mimo jiné k dispozici herní konzolu, televizi, přehrávač DVD, počítač, ale nikoli přístup na internet, a stroje na posilování. Denně může cvičit také na venkovním dvorku.