Norský soud částečně uznal stížnost Anderse Breivika na podmínky ve vězení. Odsouzený atentátník, který v roce 2011 zabil v Oslu a na ostrově Utöya 77 lidí, si dlouho stěžoval na nelidské zacházení ve věznici a zažaloval stát za porušování lidských práv. Za mřížemi si odpykává 21letý trest.
U soudu si Breivik stěžoval mimo jiné na používání pout, omezování korespondence, pravidelné prohlídky cely či izolaci od ostatních trestanců. Stát ho chce podmínkami vězení dohnat k sebevraždě, uvedl terorista. Breivikův obhájce dodal, že jeho klient trpí depresemi a cítí se osamělý, protože nemá kontakt s nikým jiným než se zaměstnanci věznice.
Pobouření u norské veřejnosti vyvolala především Breivikova stížnost na kvalitu vězeňského jídla. Studená káva a jídlo ohřívané v mikrovlnné troubě je podle pravicového extremisty „horší než waterboarding“, tedy způsob mučení navozující tonutí. Za nedůstojné označil také nutnost jíst plastovým příborem.
Podle výroku soudu se Norsko skutečně dopustilo porušení některých práv zakotvených v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Porušilo prý především zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání. Soud v této souvislosti kritizoval především držení pravicového extremisty v samovazbě. „Žije ve zcela uzavřeném světě s minimem lidského kontaktu,“ konstatoval soud. Ve vězení Breivika navštěvují jen právníci, lékaři a další odborníci. Z blízkých za ním chodila pouze matka, která ale zemřela v roce 2013.
„Musí mu předně dovolit být v kontaktu s jinými lidmi,“ uvedl v reakci na vyjádření soudu Breivikův zástupce Oeystein Storrvik. „Jsem si jistý, že se ve vězení nebude dopouštět žádného násilí,“ dodal. S rozsudkem je Storrvik spokojený a proti zamítnuté části žaloby se jeho klient prý odvolávat nebude.
Právo na soukromý a rodinný život ale podle soudu dotčeno nebylo. Ke kontrole Breivikovy korespondence prý nedochází. Norsko bude muset uhradit Breivikovy výlohy na soudní řízení ve výši 331 tisíc norských korun (968 tisíc Kč).
Norské úřady už dříve například zakázaly Breivikovi posílat dopisy, protože dospěly k názoru, že se snaží založit radikální protiislámské hnutí. Podle obhájce většinu času Breivik trávil psaním nové knihy, čtením novin, sledováním zpráv nebo trénováním na běžeckém pásu.
- Breivik na konci července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, jež připravila o život osm lidí.
- Krátce poté postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.
- O rok později ho soud za terorismus poslal na 21 let do vězení, což je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit. Breivikův pobyt ve vězení ale může být prodlužován až na doživotí.
