Čína podle soudu nemá „monopol“ v Jihočínském moři. Verdikt nepřijmeme, zní z Pekingu

Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu rozhodl, že Čína nemá nárok na sporné ostrovy v Jihočínském moři a svými aktivitami porušuje práva Filipín. Verdikt je pro Čínu závazný, nicméně těžko vynutitelný a Peking dal už předem najevo, že jej neuzná. Jde o vůbec první verdikt mezinárodní justice, který se týká jedné z nejdiskutovanějších geopolitických oblastí světa, v níž se střetává šestice států.

Podle soudu neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že by Čína jako jediná historicky měla kontrolu nad spornými vodami Jihočínského moře. Peking tak podle soudu svými územními požadavky narušil práva Filipín, které o arbitráž požádaly. Tribunál navíc kritizoval Čínu za výstavbu umělých ostrovů, čímž prý vznikly trvalé škody na vzácných korálových útesech a navždy zanikl tamní původní mořský ekosystém.

Zatímco Manila verdikt přijala s nadšením, Peking zopakoval, že jej nepřijme a neuzná. Spor o nároky v oblasti prý nespadá pod jurisdikci soudu v Haagu. Už dříve Peking tvrdil, že soud není oprávněn rozhodovat ve sporech o určování hranic.

Nahrávám video

Čínské civilní letadlo navíc podle tamních médií v úterý úspěšně vyzkoušelo dvě nová letiště na Spratlyho ostrovech – jedné ze sporných oblastí. Letiště by měla v budoucnu posloužit k přepravě osob. Už dříve se přitom Čína rozhodla vyslat do sporných oblastí výletní lodě. 

Zdejší území je historicky naše, tvrdí Peking

Čína buduje v Jihočínském moři umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky. Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.

„Umisťování našich obranných zařízení na našem území je záležitostí naší obrany a je to plně v souladu s mezinárodním právem,“ zdůraznil v únoru mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hong Lei.

Čínské lodě u jednoho z ostrovů
Zdroj: Reuters

Filipíny: Čína se protiprávně roztahuje

Proti jejím nárokům v Jihočínském moři se kromě Filipín staví také Malajsie, Brunej, Vietnam a Tchaj-wan. Ty všechny odmítají čínské snahy přisvojit si klíčové Spratlyho či Paracelsovy ostrovy nebo útes Scarborough.

Jádrem sporu je filipínský protest proti dlouhodobé expanzi Číny v oblasti. Manila se oficiálně obrátila na rozhodčí soud už před třemi lety, Peking však odmítal spolupracovat a také předem oznámil, že verdikt nehodlá respektovat. Rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu je sice pro Čínu závazné, nicméně těžko vynutitelné.

Sporná území v Jihočínském moři
Zdroj: ČT24

Co soud řešil?

Arbitrážní soud rozhodoval o tom, zda mohou být atoly, útesy či jiné podobné útvary uznány jako ostrovy – a tudíž brány jako základ pro územní nároky. Filipíny přitom takový výklad odmítají.

Přirozeně vytvořený ostrov poskytuje podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) výlučný prostor v okruhu 12 námořních mil (22 kilometrů). Stát, který ostrov ovládá, navíc může až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) využívat zdejší zdroje ryb, ropy či zemního plynu. Uměle vytvořené ostrovy, které Čína vytváří, přitom pod regule UNCLOS oficiálně nespadají.

Při porcování Jihočínského moře se však nerozhoduje jen o ekonomice, obchodu či geopolitickém vlivu, ale i obyčejných lidských osudech. Aktivita kolem umělých čínských ostrovů totiž vytlačuje z oblasti filipínské či vietnamské rybáře, kterým nezbývá, než hledat živobytí jinde.

„Když mě nutí, abych odplul pryč, hádám se s nimi. Chci vidět jejich doklady. Ukážou mi jen čínskou vlajku, a tím to hasne,“ prohlásil jeden z filipínských rybářů. V podobné situaci se pravidelně ocitají také rybáři z dalších zemí lemujících Jihočínské moře. „Situace je znepokojivá. Když nám budou Číňané ničit lodě, nejen že přijdeme o jediný majetek, ale ohrozí tím i naše životy,“ konstatoval vietnamský rybář Tran Lan.

Rybáři v Jihočínském moři
Zdroj: Reuters

Čína podle analytiků považuje vody při východním okraji za „testovací pole“ svých velmocenských ambicí. I proto, že Jihočínským mořem mimo jiné prochází jeden z hlavních obchodních koridorů. Každoročně se tudy přepraví zboží za více než pět bilionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vedra drtí Evropu, v Německu se teploty pohybují kolem čtyřicítky

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje, na stále více místech se teploty přibližují čtyřiceti stupňům Celsia, či je již překračují. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord. Na měřicí stanici v Sasku-Anhaltsku naměřili meteorologové podle předběžných údajů 41,5 stupně Celsia. Vedra sužují například i Slovensko. Nový absolutní rekord padl v Dánsku. Agentura AFP pak propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se nyní přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.
před 57 mminutami

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.
09:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do Venezuely odlétli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko posílá do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni.
před 3 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen, informovala agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady dle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
02:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 12 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...