40 let od operace Entebbe: Izraelci ohromili svět záchranou rukojmích

Jednou z nejpovedenějších protiteroristických akcí v historii se může pyšnit Izrael. Při operaci Entebbe zachránil před 40 lety rukojmí z uneseného letadla z více než 5000 kilometrů vzdáleného ugandského Entebbe. Obrovský úspěch riskantní mise částečně zkalila smrt tří rukojmích a velitele komanda Joniho Netanjahua, staršího bratra současného izraelského premiéra.

„Mezinárodní terorismus utrpěl hořkou porážku,“ ocenil v pondělí záchrannou operaci z roku 1976 – krátce po příletu do Ugandy – předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu. Izraelský orchestr podle AP vyhrával smuteční melodie a příbuzný jednoho z izraelských rukojmích zapálil vzpomínkový oheň. Obřadu přihlížel také ugandský prezident Yoweri Museveni.

Byla to doba, kdy únosy letadel byly běžným nástrojem palestinských teroristů.
Irena Kalhousová
expertka na Blízký východ

Vše začalo v Aténách 27. června 1976. Zde bylo krátce po odletu ve 12:30 místního času uneseno letadlo společnosti Air France na lince Tel-Aviv-Paříž s 248 cestujícími a dvanáctičlennou posádkou. Čtyři teroristé – dva Palestinci z frakce Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP), kterou vedl vystudovaný lékař a vyhlášený únosce letadel a terorista Vádí Haddád, a německá dvojice předstírající, že tvoří manželský pár, která měla blízko k německé teroristické skupině Baader–Meinhofová – přinutili piloty změnit směr do libyjského Benghází.

Odtud letadlo po natankování odletělo do Entebbe v Ugandě, v jejímž čele stál tehdy jeden z nejbrutálnějších diktátorů, Idi Amin – známý pod přezdívkou Řezník z Kampaly.

V Entebbe přistálo letadlo 28. června v 3:15 místního času, ke čtyřem únoscům se připojili další tři teroristé v čele s Wilfriedem Bösem. Požadovali propuštění 40 palestinských teroristů vězněných v Izraeli a dalších 13 držených v káznicích v Keni, Francii, Švýcarsku a Německu. Neizraelští a nežidovští rukojmí byli propuštěni (30. června přiletěli do Paříže), 103 Izraelců či Židů bylo soustředěno v letištní hale.

Teroristé vyhrožovali: pokud Izrael jejich požadavky do 48 hodin nesplní, zabijí všechny rukojmí. A Idi Amin navíc požadavky únosců podpořil.

Situace vypadala bezvýchodně. Izrael, který vždy odmítal s teroristy vyjednávat, kontaktoval Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby vyjednávání zprostředkoval. Vleklá jednání však byla jen zastíracím manévrem k získání času: současně probíhalo na maketách budov letiště, bleskově postavených v Negevské poušti, cvičení speciální jednotky top komanda Sayeret Matkal. Letiště Entebbe bylo totiž postaveno izraelskou firmou Solel Boneh, která ihned dala k dispozici konstrukční plány.

Další informace o počtu teroristů, zbraních či zapojení ugandské armády přišly od propuštěných cestujících v Paříži. „Izrael má zásadu, že nikdy neopustí zajatce nebo rukojmí. Ta mise taky, samozřejmě, demonstrovala izraelské vojenské schopnosti. Pokud je to jen trochu možné, Izrael vždy upřednostňuje operaci na záchranu rukojmích,“ přiblížil Šaul Shay, izraelský vojenský historik.

„Bylo to odvážné politické rozhodnutí premiéra Jicchaka Rabina, který měl údajně pro případ, že by zemřelo více než dvacet pět rukojmích, připraven rezignační dopis,“ připomněla odbornice na izraelskou problematiku Irena Kalhousová skutečnost, že komando Sayeret Matkal dosud provádělo operace na území Izraele či v jeho blízkém okolí, nikoliv na vzdálenost několika tisíc kilometrů.

Vedení Izraele se tedy rozhodlo k akci. Velitelem operace Entebbe (původně operace Kulový blesk, později přejmenovaná na operaci Jonatan, podle zmiňovaného Joniho Netanjahua, který při ní zemřel) byl generál Dan Šomron. Třetího července vzlétla z letecké základny v Šarm aš-Šajchu na Sinajské poušti čtyři dopravní letadla typu Herkules.

Mordechaj Gur, náčelník Generálního štábu izraelské armády. Z této pozice byl odpovědný za naplánování a provedení operace Entebbe.
Zdroj: ČTK/AP

V jednom, které bylo upraveno jako polní nemocnice, byly týmy vojenských mediků, ve druhém bylo speciální izraelské komando. Byl tam i džíp se třemi muži v ugandských uniformách a černý mercedes, podobný automobilu Idiho Amina. Záměrem bylo, aby si teroristé i ugandská posádka letiště mysleli, že přiletěl Idi Amin, aby sám na místě situaci zhodnotil. 

Moment překvapení byl na straně Izraelců

Letadla letěla z Šarm aš-Šajchu do asi 5000 kilometrů vzdáleného Entebbe Rudým mořem a poté přes Džibutsko, Etiopii a Keňu bez jakékoliv kontroly ze země a velmi nízko, aby je nemohly zachytit radary. V Entebbe přistály po sedmi hodinách letu večer ve 23:01.

Akce proběhla poměrně hladce a trvala necelou hodinu. Izraelské komando vtrhlo do budovy, rychle zneškodnilo všech sedm únosců a začalo nakládat rukojmí do letadla za občasné palby ugandských vojáků. Při akci bylo osvobozeno všech 103 rukojmích (tři byli ale zastřeleni) a nepřežil ji velitel izraelského komanda Joni Netanjahu.

7 minut
Téma Horizontu: 40 let od operace Entebbe
Zdroj: ČT24

Při operaci také zahynulo 35 ugandských vojáků a Izraelci zničili 11 ugandských letadel. Entebbe opustila letadla Herkules ve 23:52, zamířila do keňského Nairobi k doplnění paliva a poté odtud zpět do Izraele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Co s námi bude?“ Ukrajinským rodinám se životy mění ze dne na den

Svět očekává, do jaké podoby se vyvinou a zda se vůbec uskuteční čtvrteční přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem v Turecku. Boje na frontách východní Ukrajiny přitom neustávají. Rusko v úterý oznámilo dobytí vesnice Miroljubivka. Ve stínu bojů do vzdálenosti desítek kilometrů žijí lidé, které vývoj nutí k existenčním rozhodnutím. Životy se ze dne na den mění celým rodinám.
před 6 hhodinami

EU zpřísní protiruské sankce, pokud se do týdne nepokročí k míru, hrozí Merz

Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl v úterý německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu. Představitelé EU hrozili jejich zpřísněním už v případě, že Rusko nepřistoupí na návrh třicetidenního příměří, které mělo začít platit od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zruší všechny sankce vůči Sýrii, oznámil v Saúdské Arábii Trump

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gang měl přes podvodné investice připravit o peníze desítky Čechů

Ukrajinští a čeští policisté po půlroční spolupráci zadrželi sedmdesát lidí, kteří podle nich ve zločineckém uskupení vytvářeli a provozovali podvodné investiční platformy. Skupina si vybírala oběti i z tuzemska. Podle šéfa Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislava Brejchy tu obelhala nejméně 37 lidí, které dle vyšetřovatelů gang připravil o celkem devět milionů korun. V celé EU pak skupina dokázala získat miliony eur.
před 8 hhodinami

Kdyby Putin chtěl, tak zavelí a je po válce, říká ministr Dvořák

Z chování Moskvy vyplývá, že se na příměří dohodnout nechce. Do čtvrtečních jednání v Istanbulu se toho navíc ještě může dost nepovést, uvedl v úterním Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Kdyby Vladimir Putin chtěl vše ukončit, tak zavelí a vojáci se stáhnou na území Ruska a bude po válce,“ poznamenal Dvořák. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 9 hhodinami

Dříve byl „ostrovem míru“. Teď je Ekvádor hlavní branou kokainu do Evropy

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.
před 12 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
před 12 hhodinami

Albánský premiér Rama míří k jasnému vítězství ve volbách

Albánský premiér Edi Rama se nejspíše počtvrté stane premiérem. Po sečtení 94 procent okrsků to naznačují výsledky z nedělních parlamentních voleb, v nichž jeho Socialistická strana (PS) zatím získala 52 procent hlasů, zatímco opoziční Demokratická strana (PD) 34 procent. Napsala to agentura Reuters.
před 15 hhodinami
Načítání...