Jednou z nejpovedenějších protiteroristických akcí v historii se může pyšnit Izrael. Při operaci Entebbe zachránil před 40 lety rukojmí z uneseného letadla z více než 5000 kilometrů vzdáleného ugandského Entebbe. Obrovský úspěch riskantní mise částečně zkalila smrt tří rukojmích a velitele komanda Joniho Netanjahua, staršího bratra současného izraelského premiéra.
40 let od operace Entebbe: Izraelci ohromili svět záchranou rukojmích
„Mezinárodní terorismus utrpěl hořkou porážku,“ ocenil v pondělí záchrannou operaci z roku 1976 – krátce po příletu do Ugandy – předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu. Izraelský orchestr podle AP vyhrával smuteční melodie a příbuzný jednoho z izraelských rukojmích zapálil vzpomínkový oheň. Obřadu přihlížel také ugandský prezident Yoweri Museveni.
Byla to doba, kdy únosy letadel byly běžným nástrojem palestinských teroristů.
Vše začalo v Aténách 27. června 1976. Zde bylo krátce po odletu ve 12:30 místního času uneseno letadlo společnosti Air France na lince Tel-Aviv-Paříž s 248 cestujícími a dvanáctičlennou posádkou. Čtyři teroristé – dva Palestinci z frakce Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP), kterou vedl vystudovaný lékař a vyhlášený únosce letadel a terorista Vádí Haddád, a německá dvojice předstírající, že tvoří manželský pár, která měla blízko k německé teroristické skupině Baader–Meinhofová – přinutili piloty změnit směr do libyjského Benghází.
Odtud letadlo po natankování odletělo do Entebbe v Ugandě, v jejímž čele stál tehdy jeden z nejbrutálnějších diktátorů, Idi Amin – známý pod přezdívkou Řezník z Kampaly.
V Entebbe přistálo letadlo 28. června v 3:15 místního času, ke čtyřem únoscům se připojili další tři teroristé v čele s Wilfriedem Bösem. Požadovali propuštění 40 palestinských teroristů vězněných v Izraeli a dalších 13 držených v káznicích v Keni, Francii, Švýcarsku a Německu. Neizraelští a nežidovští rukojmí byli propuštěni (30. června přiletěli do Paříže), 103 Izraelců či Židů bylo soustředěno v letištní hale.
Teroristé vyhrožovali: pokud Izrael jejich požadavky do 48 hodin nesplní, zabijí všechny rukojmí. A Idi Amin navíc požadavky únosců podpořil.
Situace vypadala bezvýchodně. Izrael, který vždy odmítal s teroristy vyjednávat, kontaktoval Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby vyjednávání zprostředkoval. Vleklá jednání však byla jen zastíracím manévrem k získání času: současně probíhalo na maketách budov letiště, bleskově postavených v Negevské poušti, cvičení speciální jednotky top komanda Sayeret Matkal. Letiště Entebbe bylo totiž postaveno izraelskou firmou Solel Boneh, která ihned dala k dispozici konstrukční plány.
Další informace o počtu teroristů, zbraních či zapojení ugandské armády přišly od propuštěných cestujících v Paříži. „Izrael má zásadu, že nikdy neopustí zajatce nebo rukojmí. Ta mise taky, samozřejmě, demonstrovala izraelské vojenské schopnosti. Pokud je to jen trochu možné, Izrael vždy upřednostňuje operaci na záchranu rukojmích,“ přiblížil Šaul Shay, izraelský vojenský historik.
„Bylo to odvážné politické rozhodnutí premiéra Jicchaka Rabina, který měl údajně pro případ, že by zemřelo více než dvacet pět rukojmích, připraven rezignační dopis,“ připomněla odbornice na izraelskou problematiku Irena Kalhousová skutečnost, že komando Sayeret Matkal dosud provádělo operace na území Izraele či v jeho blízkém okolí, nikoliv na vzdálenost několika tisíc kilometrů.
Vedení Izraele se tedy rozhodlo k akci. Velitelem operace Entebbe (původně operace Kulový blesk, později přejmenovaná na operaci Jonatan, podle zmiňovaného Joniho Netanjahua, který při ní zemřel) byl generál Dan Šomron. Třetího července vzlétla z letecké základny v Šarm aš-Šajchu na Sinajské poušti čtyři dopravní letadla typu Herkules.
Mordechaj Gur, náčelník Generálního štábu izraelské armády. Z této pozice byl odpovědný za naplánování a provedení operace Entebbe.
V jednom, které bylo upraveno jako polní nemocnice, byly týmy vojenských mediků, ve druhém bylo speciální izraelské komando. Byl tam i džíp se třemi muži v ugandských uniformách a černý mercedes, podobný automobilu Idiho Amina. Záměrem bylo, aby si teroristé i ugandská posádka letiště mysleli, že přiletěl Idi Amin, aby sám na místě situaci zhodnotil.
Moment překvapení byl na straně Izraelců
Letadla letěla z Šarm aš-Šajchu do asi 5000 kilometrů vzdáleného Entebbe Rudým mořem a poté přes Džibutsko, Etiopii a Keňu bez jakékoliv kontroly ze země a velmi nízko, aby je nemohly zachytit radary. V Entebbe přistály po sedmi hodinách letu večer ve 23:01.
Akce proběhla poměrně hladce a trvala necelou hodinu. Izraelské komando vtrhlo do budovy, rychle zneškodnilo všech sedm únosců a začalo nakládat rukojmí do letadla za občasné palby ugandských vojáků. Při akci bylo osvobozeno všech 103 rukojmích (tři byli ale zastřeleni) a nepřežil ji velitel izraelského komanda Joni Netanjahu.
Téma Horizontu: 40 let od operace Entebbe (zdroj: ČT24)
Při operaci také zahynulo 35 ugandských vojáků a Izraelci zničili 11 ugandských letadel. Entebbe opustila letadla Herkules ve 23:52, zamířila do keňského Nairobi k doplnění paliva a poté odtud zpět do Izraele.