Volby ve Španělsku: Lidovci vyhráli, volební pat se ale znovu opakuje

Nahrávám video
Zavadil: Jako přes kopírák se opakuje prosincový pat
Zdroj: ČT24

Podle oficiálních předběžných výsledků vyhrála španělské volby vládnoucí Lidová strana Mariana Rajoye, která získala 136 křesel v parlamentu. Na druhém místě skončili socialisté s 86 mandáty, levicové hnutí Unidos Podemos se navzdory průzkumům i prvním odhadům umístilo až na třetím místě se 71 křesly. Čtvrté středopravé hnutí Ciudadanos získá 32 křesel. Většinovou vládu tak zřejmě opět nikdo nesestaví.

„Je zcela jasné, že vítězem voleb se skutečně stali konzervativní lidovci prozatimního premiéra Mariana Rajoye. Ten zažívá velké zadostiučinění, protože si proti prosincovým volbám, které taky vyhrál, jako jediný polepšil,“ informoval zpravodaj ČT Petr Zavadil s tím, že Lidová strana získá o 14 křesel v parlamentu více.

Téměř všechny průzkumy veřejného mínění předpokládaly, že na druhém místě skončí krajně levicoví Podemos, ty však překvapivě předstihli socialisté.  „Je to jediná útěcha pro socialisty, kteří dopadli ještě hůř než před půl rokem,“ konstatuje Zavadil.

„Zklamané jsou i menší strany, které v prosinci s velkou pompou vtrhly do parlamentu a narušily letitou hegemonii lidovců a socialistů,“ dodává zpravodaj. „Spíše to vypadá, že se Španělé přiklonili zpět k systému dvou velkých politických stran, které jim vládly od smrti diktátora Franca.“

Vedení levicové strany Podemos
Zdroj: Reuters

K vytvoření většinové koalice je zapotřebí 176 mandátů. Sestavení vlády proto bude opět velmi náročným úkolem. Z výsledků je zjevné, že ani konzervativní lidovci se středovými Ciudadanos, ani socialisté s Podemos potřebnou většinu nezískají.

„V podstatě se jako přes kopírák opakuje prosincový volební pat mezi pravicí a levicí. Tentokrát by ale Španělé politikům jen těžko odpouštěli, kdyby se nedokázali dohodnout a dohnali zemi k třetím volbám ve velmi krátké době,“ soudí Zavadil. V úvahu proto připadají menšinové koalice. Největší šanci takovou vládu sestavit mají lidovci.

V prosincových volbách nezískala žádná ze dvou tradičních stran dostatečnou většinu pro to, aby mohla sama sestavit vládu, jako tomu bývalo v předchozích letech. Hlasy jim ubraly nové strany, které ve volbách těžily z nespokojenosti Španělů s ekonomickou situací, zejména s vysokou nezaměstnaností. Proto byly vypsány volby nové.

Lídr lidovců Mariano Rajoy
Zdroj: Reuters

Někteří komentátoři upozorňují, že v posledních měsících je na tom země paradoxně ekonomicky lépe. „Je pravda, že akceschopnost současné vlády je omezená. Pokud tyto komentáře vycházejí od lidí, kteří mají blízko k vládnoucím lidovcům, tak ti to vysvětlují tím, že kroky, které Rajoyův kabinet v minulých čtyřech letech přijal, přináší své pozitivní plody. Jeho odpůrci naopak tvrdí, že makroekonomická čísla nic neznamenají. Obecně ale politická nestabilita vyvolává mírné obavy,“ podotkl Zavadil. 

Předáci středopravicové strany Ciudadanos
Zdroj: Reuters

V posledních letech země bojovala s vysokou nezaměstnaností, která donutila řadu lidí žít na ulici a spoléhat na jídlo z vývařoven. Ještě před rokem přibývalo žebráků mezi lidmi ze střední třídy, kteří přišli o podporu kvůli tomu, že byli bez práce více než dva roky.

Země v minulých letech přestála bankovní krizi i hospodářskou recesi a Rajoyova konzervativní vláda deficity snižovala výrazným omezováním výdajů. Španělsku se ale dál nedaří snižovat deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak žádá Brusel. Ten v současné době zvažuje, zda Madrid nepokutovat.

Po brexitu Španělsko znovu cílí na Gibraltar

Ve volbách může zajímavě rezonovat i čerstvý výsledek britského referenda – a to zejména v souvislosti s Gibraltarem. Poloostrov na jihu Pyrenejského poloostrova, který na severu sousedí se Španělskem, patří od roku 1713 Británii, Španělsko ale dlouhodobě usiluje o jeho připojení. Obyvatelé poloostrova se přitom vyslovili v 96 procentech proti brexitu.

„Je to naprostá změna vyhlídek. Otevírají se nám nové možnosti ohledně Gibraltaru, které jsme tu dlouho neměli,“ uvedl ministr zahraničí José Manuel García-Margallo s tím, že spoluvláda Španělska nad tímto územím „je mnohem blíž než dříve“. V minulosti však Gibraltar ve třech předchozích referendech hlasoval proti spojení se Španělskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 6 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 51 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...