Referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie znamená konec politické kariéry Davida Camerona. Příslib vypsání referenda ho v posledních volbách vynesl k triumfu. Po nečekaném výsledku ovšem Cameron už nemohl nic víc, než ohlásit svůj odchod z Downing Street. Jak připomíná The New York Times, ze svého pádu může vinit jen sám sebe. Ještě dál jde komentář v magazínu Foreign Policy, který britského premiéra rovnou označuje za „historický a katastrofální omyl“.
Cameron a referendum: Z malého neškodného triku se stala osudová chyba
Toto referendum je nejvíce nezodpovědným činem britské vlády v mém životě.
To, co bylo původně chytrým trikem pro ukočírování domácí politické situace, nakonec metastázovalo do ohromného problému, který může vážně poškodit britskou ekonomiku, ovlivnit směr země na celé generace a určit Cameronův politický osud, vrací se The New York Times do roku 2013, kdy Cameron začal laškovat se slibem vypsat referendum o setrvání v Unii.
Referendum jako z lahve vypuštěný džin
Motivem pro vypsání referenda mu byla snaha upevnit si pozici ve vlastní straně, za níž se po vítězných parlamentních volbách v roce 2010 dostala do Dolní sněmovny řada nových protievropských konzervativních poslanců. Navíc tu byl vzestup Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), která začala brát hlasy hlavně toryům. A za třetí tu byl politický kalkul, že slibem vyhlášení referenda získá jeho strana přízeň Britů ve volbách v roce 2015, což se povedlo.
„Zdá se, že vypustil z láhve džina, kterého pak nebyl schopen uhlídat. Hodnotil bych to kombinací čtyř slov: Velká chyba. Morální hazard. On tu otázku referenda vypustil do vzduchu v momentě, kdy potřeboval uklidnit situaci uvnitř Konzervativní strany. V době, kdy to slíbil, ale určitě nebyl schopen domyslet všechny důsledky svého výroku. Opravdu bych to hodnotil jako velkou politickou chybu,“ okomentoval Cameronovo počínání Vít Hloušek, politolog z brněnské Masarykovy univerzity.
On-line přenos
Britské referendum
- 17:13
Stovky lidí se v Bratislavě zúčastnily pochodu a demonstrace "proti diktátu Bruselu a zastavení likvidace Evropy". Řečníci na mítinku ocenili rozhodnutí britských voličů, kteří se v referendu vyslovili pro vystoupení země z EU, a k uspořádání podobného plebiscitu vybídli i slovenskou vládu.
- 16:44
Hněv Londýňanů zažil v pátek dopoledne bývalý starosta a nejviditelnější tvář brexitu Boris Johnson, kterého zástup lidí vypískal, když odcházel ze svého domu v Islingtonu na severu Londýna.
- 16:44
"Jsem ohromená... Jsem smutný... Bojím se... Je to skvělé, jedeme dál," říkali lidé televizi BBC na trhu v Banbury v centrální Anglii, které těsně volilo odchod z EU.
Ani bookmakeři, jeden ze symbolů ostrovního království, ještě v den hlasování nevěřili, že by k odchodu z Unie opravdu mohlo dojít. Varovným prstem měly být průzkumy veřejného mínění, které ukazovaly na naprostou vyrovnanost obou táborů.
Cameron se snažil využít kampaň do poslední chvíle a ve svém poselství se obrátil zejména na starší občany, aby jim připomenul, že jejich volba bude „nezvratná“ a drtivě ovlivní životy jejich vnoučat.
Politolog Hnízdo o Cameronově osudu: Je to tak trochu shakespearovské drama (zdroj: ČT24)
Na vítězství, které se Cameronovi už dříve několikrát podařilo na poslední chvíli dosáhnout, už ale nedošlo a jeho reakce byla nevyhnutelná…
Udělám vše, co jako premiér mohu, abych v příštích týdnech rozkolísanou loď stabilizoval, ale nebylo by správné, abych se snažil být kapitánem.
Hlasitý obhájce brexitu, populista Nigel Farage, vyzýval Camerona k odchodu ještě před kompletním sečtením hlasů. Naopak přes osmdesát konzervativních euroskeptických poslanců Camerona dopisem vyzvalo k setrvání ve funkci. Jeho oznámení je o několik hodin později překvapilo.
Předchozí úspěchy budou zapomenuty. Stane se symbolem odchodu z Unie
Nehledě na to, co během šesti let v premiérské funkci dokázal, David Cameron se do dějin Velké Británie zapíše jako muž, který ji vyvedl z Evropské unie, poznamenal server BBC. Pro politického vůdce, který se kdysi rozhodl ve své straně skoncovat s „kopáním do Unie“, je to hodně zvláštní epitaf, a jen těžko si představit, že by se právě takto chtěl zvěčnit, dodává BBC.
Konzervativní stranu vedl Cameron téměř 11 let, déle se to v moderní éře podařilo jen Stanleymu Baldwinovi, Margaret Thatcherové a Winstonu Churchillovi.
GALERIE
Cameron a referendum
Při svém nástupu do vysoké politiky v roce 2005 se profiloval jako nový druh konzervativce – mladý, liberálního myšlení, se zájmem o sociální otázky a se schopností přitáhnout nové voliče. Těm kupodivu nevadil ani jeho privilegovaný původ. Cameron jej dokázal obratně využít a tvrdil, že by si přál, aby každý z obyvatel Británie požíval stejných výhod jako on.
Stranu převzal ve stadiu hluboké demoralizace po trojité volební porážce. Zmodernizoval ji podobně jako Tony Blair svého času labouristy, odklonil ji od tradičního konzervativismu směrem k sociálně liberálním a levicovějším pozicím a změnil styl její prezentace. Představil ekologická témata, slíbil, že za jeho vlády nevzniknou žádné další soukromé a drahé školy (sám přitom navštěvoval proslulý Eton), podporoval kvóty pro ženy a boj s chudobou třetího světa.
Šest let v premiérském křesle
Cameron s manželkou Samanthou
V květnu 2010 nahradil Cameron ve funkci premiéra labouristu Gordona Browna a stal se nejmladším britským premiérem za posledních téměř 200 let. Konzervativci se tak vrátili do vlády po 13 letech v opozici. Ačkoli strana tehdy nezískala potřebnou většinu, Cameron se díky své schopnosti vyjednávat a dělat kompromisy dokázal opřít o liberální demokraty Nicka Clegga a sestavit funkční vládu, která provedla rozsáhlé změny v sociální sféře, imigrační politice, vzdělání a ve zdravotnictví.
V prosinci 2011 se Cameron stal prvním britským premiérem, který vetoval změny lisabonské smlouvy EU s tím, že nejsou v zájmu Británie. Jeho první vláda rovněž uspořádala v roce 2011 referendum o změně volebního systému, o dva roky později referendum o nezávislosti Falklandských ostrovů, v roce 2014 referendum o nezávislosti Skotska a také legalizovala sňatky osob stejného pohlaví v Anglii a ve Walesu.
„Je třeba říci, že Cameron byl někým, kdo měl po celou svou kariéru obrovské štěstí,“ míní Marek Bičan z Mezinárodního politologického ústavu brněnské Masarykovy univerzity, a to právě s odkazem na dvoje vyhrané volby (2010, 2015) i na skutečnost, že ustál plebiscit Skotů. V případě referenda o brexitu ovšem už zdaleka tolik štěstí neměl. „Byl to obrovský risk. Cameron v něm hrál – a prohrál,“ poznamenal Bičan.
Hodnotil bych to kombinací čtyř slov: Velká chyba. Morální hazard.
Evropské partnery požádal Cameron o některé změny ve fungování Unie a volnější vztah Británie s unijními institucemi. Své požadavky, které shrnul do několika základních skupin, poslal na podzim 2014 písemně šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi.
Nejspornějším bodem byla snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí EU. Cameron dále usiloval o větší pravomoci národních parlamentů, změny ve fungování eurozóny a menší zapojení do evropské integrace.
Lídři Unie a členských států se na podobě dohody s Británií začátkem letošního roku po dlouhých měsících jednání shodli. Nakonec zbytečně.
Cameron opustí kvůli brexitu funkci (zdroj: ČT24)
- David William Donald Cameron se narodil v Londýně 9. října 1966, v roce 1984 absolvoval prestižní Eton, potom politické vědy, filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě.
- V roce 1992 pracoval pro Konzervativní stranu jako poradce tehdejšího ministra financí Normana Lamonta a posléze sedm let pro televizní společnost Carlton Communications.
- V červnu 1996 se oženil se Samathou Sheffieldovou, mají spolu děti Nancy, Elwena a Florence. Syn Ivan, postižený dětskou mozkovou obrnou a epilepsií, zemřel v únoru 2009 ve věku šesti let.
- Do parlamentu Cameron poprvé neúspěšně kandidoval v roce 1997, o čtyři roky později jej zvolili za obvod Witney (Oxfordshire).