Zatímco ještě donedávna byly bezpilotní drony doménou armádních složek nebo jednotek záchranářů, dnes si je už může koupit kdokoliv. Budoucnost v jejich komerčním využití vidí hlavně doručovací společnosti, které také tlačí na změnu příslušných zákonů. Ty užití dronů přísně omezují kvůli bezpečnostním rizikům.
Budoucnost přepravy bude možná patřit dronům. Jejich komerčnímu využití zatím brání přísné zákony
Možným příkladem spojení dronů a budoucnosti logistiky je Parcelcopter společnosti DHL. Kombinuje v sobě výhody letadla a vrtulníku, dokáže totiž startovat a přistávat vertikálně. Z jedné speciální poštovní schránky do druhé dopraví až dvoukilový balík.
Rychlé a na provoz levné drony, které neřeší složitý terén, chtějí - stejně jako DHL - využívat i další společnosti zabývající se přepravou zboží, např. Amazon, Google nebo UPS. Všechny ale na zemi drží zákony, které na Západě z bezpečnostních důvodů regulují jejich pohyb nad obydlenými oblastmi. Aby se však mohla pravidla správně nastavit, je potřeba nejprve získat data z pravidelného provozu.
Testovací projekty v Africe
Za tímto účelem probíhá několik pilotních projektů, převážně v Africe. Třeba ve Rwandě roznášejí drony do odlehlých zdravotnických středisek krevní transfuze a vakcíny. Prý dvacetkrát rychleji, než by to zvládly běžně používané motorky. „Abychom prosadili tuhle technologii ve Spojených státech, využíváme ji v zemi, kde může sloužit jasně dané potřebě,“ zdůrazňuje Keller Rinaudo ze společnosti Zipline.
Také v Malawi testují využití dronů coby náhrady za pomalejší pozemní dopravu. A opět to má souvislost s péčí o zdraví tamního obyvatelstva. Drony v této zemi, kde je každý desátý člověk HIV pozitivní, snášejí vzorky do testovacích laboratoří.
Program zaštiťuje UNICEF, protože pozdní diagnóza a nasazení léků je problémem hlavně pro novorozence. „Matky jinak musí čekat na výsledky testů až dva měsíce, a to může být v životě HIV pozitivního nemluvněte dlouhá doba,“ dodává vedoucí programu Judith Shermanová.