Francouzský prezident Francois Hollande nebude vetovat kontroverzní reformu zákoníku práce, proti níž horují především odbory. Na západě Francie dopravci v úterý zablokovali silnice, v Paříži zase protesty tisíců lidí provázelo i násilí. Projevy nespokojenosti nabraly na síle mimo jiné proto, že se vláda rozhodla zákon prosadit pomocí speciálního dekretu, díky němuž se vyhne hlasování u poslanců. Demonstrace a stávky mají pokračovat i v následujících dnech.
V Paříži se v úterý v průvodu podle organizátorů sešlo na 55 tisíc lidí a někteří z demonstrantů podle očitých svědků házeli na bezpečnostní síly dlažební kostky a další předměty. Policie proti nim použila slzný plyn a ohlušující granáty.
Proti novému zákoníku práce demonstrovali také obyvatelé Toulouse, Nantes, Lyonu, Montpellier, Grenoblu či Rennes. Nejvíce se jich sešlo v Marseille, podle odborů kolem 80 tisíc, podle policie jen 8 tisíc. Odhady počtů demonstrantů se mezi pořadateli a úřady ve Francii vždy výrazně liší. Řidiči kamionů také v některých městech, hlavně v Le Havru, Lorientu, Caen a Le Mans, blokovali dopravu a průmyslové provozy.
Mohutná vlna odporu se v zemi zvedla proti kontroverzní reformě zákoníku práce, o které by měl francouzský parlament hlasovat v prvním čtení. Vláda chce ale poslance „obejít“ využitím prezidentského dekretu, což umožnuje ústava. Další stávky a demonstrace se očekávají i v následujících dnech. Například v Paříži nebude fungovat veřejná doprava, stávkují i učitelé.
„V posledních týdnech mobilizace spíše polevovala. Při největší manifestaci před několika týdny dostaly odbory do ulic minimálně půl milionu lidí, na tu poslední v minulém týdnu 50 tisíc,“ informuje zpravodaj ČT ve Francii Petr Zavadil.
Bezpečnostní složky některým aktivistům preventivně zakázaly se pochodů zúčastnit, což mnozí z nich kritizují. Pozdvižení vyvolává fakt, že k tomu úřady využívají výjimečného stavu vyhlášeného po loňských teroristických útocích. Podle mnohých tím začínají být ohrožovány základy demokracie v zemi.
Hollande se proti agresivním demonstrantům ohradil, uvedl, že jich „má dost“ a že je Elysejský palác nebude tolerovat, neboť působí škodu na majetku. Podle francouzského prezidenta bylo od začátku protestů zatčeno více než tisíc lidí, 60 z nich bylo odsouzeno. 350 policistů utrpělo zranění.
Odbory: Vláda jde na ruku podnikatelům
Podle Zavadila nejsou demonstrace předem odsouzené k neúspěchu. „Pokud budou protesty a stávky dostatečně mohutné a nekompromisní, může vláda sama zařadit zpátečku a svůj zákon stáhnout. V minulosti se už takové věci staly,“ uvažuje zpravodaj.
Návrh nového zákoníku práce je velice obsáhlý, kontroverze sklidily jen některé jeho části, především ty, které podle odborářů příliš liberalizují pracovní trh. „Jedná se o změny, které se týkají vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,“ konstatuje Zavadil.
Odborům a potažmo celé levici se nelíbí, že zákoník upravuje pracovně-právní vztahy ve prospěch zaměstnavatelů. „Přikládá větší váhu tomu, na čem se dohodnou zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci v rámci jednotlivých firem, přičemž jde především o dohody týkající se prodloužení týdenní pracovní doby,“ vysvětluje Zavadil.
Kromě toho nový zákoník podle odborů usnadňuje propouštění z ekonomických důvodů. „Mezi odboráři zkrátka panuje přesvědčení, že vláda jde na ruku podnikatelům, zatímco zaměstnanci budou mít mnohem složitější domáhat se svých výsad,“ tlumočí stanovisko odpůrců zákona Zavadil. Proti zákoníku práce vystupuje ale i pravice, která jej naopak považuje za nedostatečně liberální.
Vláda chce snížit nezaměstnanost
Kabinet Manuela Vallse pro zákoník argumentuje především tím, že v současnosti se podniky ve Francii bojí nabírat nové lidi, protože je složité je propustit v případě, že se ukáží jako nekompetentní. „To způsobuje, že se ve Francii nedaří zvrátit křivku nezaměstnanosti,“ uvádí Zavadil hlavní důvod, proč vláda změny prosazuje.
Vláda zároveň poukazuje na zkušenosti sousedního Španělska či Itálie, které pracovní trhy v nedávné době uvolnily. Výsledkem je pomalé zlepšování ekonomické situace a pokles nezaměstnanosti.
Reforma je podle vlády nezbytná, hrozilo však, že v běžném hlasování neprojde. „Rozhodla se proto použít ústavní možnost prosazení dekretem,“ říká Zavadil. Přesto zákoník ještě musí projednat Senát. K tomu by mělo dojít ve druhé půlce června, poté se zákon opět vrátí do dolní komory, kde vláda hodlá znovu využít dekret.
Prezident Hollande reformu vetovat nehodlá. „Dám přednost tomu, když si o mě zachovají obraz prezidenta, který provedl reformy, než prezidenta, který neudělal nic,“ vzkázal odpůrcům zákoníku.
