Spojené státy a jejich evropští spojenci chtějí urychlit stabilizaci Libye. Jsou ochotni podpořit výjimku ze zbrojního embarga a vyzbrojit libyjskou armádu. V zemi sílí aktivita Islámského státu, který využívá okolí města Syrta jako vojenské i ekonomické základny. Peníze vydělává mimo jiné převaděčstvím. Experti očekávají, že z libyjského pobřeží povede nová hlavní migrační trasa do Evropy. Někteří soudí, že na plavbu přes moře zde čeká až milion uprchlíků.
Chaosu v Libyi využívá Islámský stát. Intervence je nezbytná, říká novinář Novotný
V současné době se vláda Národní jednoty premiéra Fáiza Sarrádže snaží zmírnit chaos, který v Libyi nastal po pádu Muammara Kaddáfího. Libye se brzy po Arabském jaru rozštěpila na sféry vlivu dvou mocenských center. Východní část země získala pod kontrolu vláda vedená Abdalláhem Sáním, kterou podporovalo jak mezinárodní společenství, tak parlament se sídlem v Tobrúku. Západní část Libye ovládla neuznávaná islamistická vláda sídlící v Tripolisu.
Ta se nejprve na začátku letošního dubna rozhodla vzdát veškeré moci ve prospěch nového kabinetu Národní jednoty, aby zabránila „krveprolití a rozdělení národa“. Premiér islamistické vlády Chalífa Ghvíl však vzápětí vyzval své ministry, aby neopouštěli svá křesla, jinak budou „čelit následkům“.
Sarrádžův kabinet, jemuž slíbily pomoc Evropa i Spojené státy, se z námořní základny v Tripolisu snaží v zemi nastolit pořádek. Již se mu podařilo převzít několik ministerstev, klíčové hlasování parlamentu v Tobrúku o důvěře vlády národní jednoty však bylo odloženo na neurčito.
„V rámci těch dvou táborů existují frakce, které nespolupracují,“ konstatuje novinář Pavel Novotný, jenž se situaci v Libyi dlouhodobě věnuje. Zmatků využívají různé militantní skupiny, především však samozvaný Islámský stát (IS), který už zhruba rok okupuje okolí města Syrta, centrum libyjského ropného průmyslu.
To má podle Novotného paradoxně i pozitivní dopad. „Svým způsobem přinutil ony dvě znepřátelené vlády, aby spolupracovaly na boji s ním,“ vysvětluje. „Znamená to, že v Libyi dnes existují tři centra, s tím, že dvě se v zásadě spojila proti Islámskému státu.“
Syrta – enkláva IS v Libyi
Islámský stát se v Libyi za poslední rok etabloval, žádným silám se ho nedaří zničit. Před měsícem se extremisté na sociálních sítích chlubili, že dva bomboví atentátníci zavraždili v Benghází na severovýchodě země desítky vojáků. Podle agentury Reuters ve městě zahynulo „pouze“ 15 příslušníků libyjských bezpečnostních sil, dalších 40 bylo zraněno.
Podobné útoky nejsou v Libyi ojedinělé, Islámský stát tam útočí na ropná zařízení a unáší pracovníky v ropném průmyslu. Na území v okolí Syrty, které se stalo enklávou IS v Libyi, platí přísné islamistické zákony – podle britského webu BBC včetně trestů smrti stětím hlavy či ukřižováním.
Krom toho panuje podezření, že Syrta, rodiště Muammara Kaddáfího, slouží islamistům jako základna, kde dochází k výcviku džihádistů i financování a plánování útoků za Středozemním mořem. Právě zde měli získat výcvik a instrukce pachatelé teroristických útoků na turistické cíle v Tunisku. Libyjské bezpečností složky sdělily BBC, že do země ze Sýrie utekli seniorní vůdci IS v Sýrii.
Poslední dobou se navíc objevují zprávy, že na pomoc Islámskému státu posílá do Libye své bojovníky nigerijská islamistická skupina Boko Haram, která se k džihádistům hlásí. „Jsou tu náznaky, že je mezi nimi více kontaktů a více spolupráce. My to velmi pečlivě sledujeme, protože to chceme zarazit,“ uvedl náměstek šéfa americké diplomacie Antony Blinken.
Hlavním důvodem expanze IS v Libyi jsou kromě ideologie peníze a vojenská technika. Bezpečnostní experti popisují Libyi jako „bazar se zbraněmi“. Země je zaplavena uloupeným arzenálem z Kaddáfího pozůstalosti, který islamisté potřebují ve válce v Sýrii.
„Jde o čistý byznys. Ti lidé potřebují z něčeho žít,“ vysvětluje Novotný. „Islámský stát v Libyi obchoduje s drogami,“ dodává. Dalším ze způsobů, jak si IS „vydělává“, je i převaděčství. „Prokazatelně pomáhá uprchlíkům na cestě do Evropy, nicméně není to tak, jak tvrdí čeští populisté, že by všichni lidé, co utíkají přes Libyi, byli islamisté,“ zdůrazňuje.
Hlavní migrační trasa: Syrta – Itálie
Většina běženců mířících na Starý kontinent přes Libyi je afrického původu. „Přichází ze států s velmi ostrou a, nebojím se toho slova, hnusnou vládou, jako je třeba Eritrea, nicméně odtamtud nepřichází obrázky jako ze Sýrie, kde dochází ke kruté vyhlazovací válce,“ říká novinář.
Jedinou bariérou, kterou musí migranti překonat, je v případě úprku přes Libyi moře. Syrta, odkud je Islámský stát na cestu často vypravuje, je k Evropě velmi blízko. „Tomu se při vší úctě nedá zabránit. Pokud je takto mocná poptávka po přechodu do Evropy, těžko se to dá uhlídat,“ uvádí Novotný. Kritiku evropských i libyjských složek, že Středozemní moře nekontrolují dostatečně, proto považuje za farizejskou.
Jediné, co by evropským vůdcům vytknul, je, že se při hlídání Středozemí drží v mezinárodních vodách a nepouští se hlouběji do libyjských vod. „Bojí se právního nesouhlasu libyjské vlády,“ vysvětluje. „Souhlas libyjské vlády v situaci, kdy lidé umírají, topí se a je krize, asi není, cynicky řečeno, věc nezbytně nutná,“ soudí však.
Milion uprchlíků
Námořní operaci Evropské unie proti převaděčům z Libye považuje řada odborníků i institucí za neúspěšnou. „Nikterak nesnižuje počet imigrantů, nenarušuje pašerácké sítě ani obchod s lidmi ve střední oblasti Středomoří,“ stojí kupříkladu ve zprávě výboru pro evropské záležitosti horní komory britského parlamentu. Operace Sophia, která byla zahájena vloni v létě, zatím vedla k zatčení jen 50 převaděčů.
Zpráva kritizuje právě fakt, na který upozorňuje Novotný, totiž že účastníci mise nemohou působit na libyjském území, ani v libyjských výsostných vodách. Navíc mají hlídat zónu o rozloze šestkrát větší než Itálie. Po dohodě s Tureckem o vracení uprchlíků a uzavření balkánské trasy se proto plavba z libyjského pobřeží stává hlavní migrační trasou do Evropy.
Operace Sophia podle zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Martina Koblera uprchlíky a jejich převaděče vysloveně láká. „Převaděči vyvezou lodě na otevřené moře, občas i bez kapky nafty v nádržích. Pak zavolají nouzové číslo, protože vědí, že lodě Evropské unie lidi zachrání,“ popsal.
Podle odborníků OSN se v Itálii od začátku roku vylodilo přes 30 tisíc migrantů. Kobler očekává, že za celý rok 2016 jich bude přinejmenším 100 tisíc. Francouzský ministr vnitra Yves Le Drian hovořil o 800 tisících uprchlících, kteří čekají v Libyi na cestu do Evropy. Generál Paolo Serra, který je Koblerovým vojenským poradcem, v italském parlamentu odhadnul, že potenciálních migrantů je v Libyi celý milion.
Většina expertů soudí, že dokud v Libyi nebude funkční vláda, není možné exodus uprchlíků účinně řešit. Shodují se, že jedinou možností je pomoci zemi obnovit její infrastrukturu a hospodářství. Kobler apeluje na Organizaci spojených národů, aby libyjské armádě poskytla výcvik a vojenský materiál. „Expanze IS může být zastavena jen vojensky,“ říká německý diplomat.
O způsobu, jak Libyi pomoci, se vedou mezinárodní rozhovory ve Vídni. Spojené státy a jejich klíčoví evropští spojenci chtějí urychlit stabilizaci země a podpořit tamní vládu národní jednoty. „Jinak v Libyi zůstane bezpečnostní díra, kterou vždycky zaplní mafie, extremisté, zločinci,“ varuje Novotný.
„Nový libyjský premiér vyhlásil, že nechce, aby kdokoliv z ciziny přišel bojovat do Libye,“ dodává novinář s tím, že vláda národní jednoty chce pouze ekonomickou pomoc a výzbroj pro armádu. Krom toho Sarrádžův kabinet požádal o částečné uvolnění zbrojního embarga.
Velmoci jsou ochotny za účelem boje proti IS libyjské požadavky splnit. Dohodly se na tom na na mírových rozhovorech ve Vídni. „Je to stejný problém jako vždycky. Zbraně se nemusí dostat na správné místo určení, mohou přijít k islamistům,“ upozorňuje Novotný.
Hammond intervenci Británie nevyloučil
V Libyi v současnosti operují malé a specializované italské, americké a pravděpodobně i britské tajné jednotky. Podle Novotného bude nutný vojenský zásah většího charakteru. „Z hlediska obrany evropské bezpečnosti je to naprosto nezbytné. Otázka je, kdo se ho zhostí,“ krčí rameny.
Sám americký prezident Barack Obama totiž označil za svou největší chybu v úřadu, že po intervenci NATO neměl ani on, ani mezinárodní společenství vymyšlen plán, jak zemi po Kaddáfího pádu spravovat. Znovu poslat armádu do Libye se proto nikomu nechce.
Nejotevřeněji se o takové možnosti hovoří ve Velké Británii. Ministr zahraničí konzervativní vlády Davida Camerona Philip Hammond nevyloučil, že Británie a její spojenci by mohli vyslat své vojáky do Libye i bez vyzvání tamní vlády, pokud by se výrazně zvýšila hrozba ze strany Islámského státu. Taková situace však podle jeho vyjádření zatím není aktuální.