V australských detenčních táborech roste beznaděj, zapálila se další uprchlice

V australském detenčním zařízení na ostrově Nauru se zapálila mladá Somálka. V posledních dnech jde už o druhý případ. Podle lidskoprávních organizací to ukazuje, jak zoufalí jsou migranti, kteří doplácí na přísnou australskou imigrační politiku.

Jednadvacetiletá somálská žadatelka o azyl se rozhodla upálit na protest proti vrácení do detenčního centra. Podle jejích obhájců se tak stalo před týdnem násilím. V současné době je žena v kritickém stavu v australské nemocnici. „Chtěla studovat, těšila se na budoucnost,“ konstatoval dívčin učitel.

V neděli zemřel jiný uprchlík, který se pokusil upálit v době, kdy v táboře v Nauru byli zrovna pracovníci OSN. „Jsme zoufalí, že se uprchlíci uchylují k takovým hrozným činům, aby ovlivnili australskou imigrační politiku,“ uvedla vláda Nauru.

Žadatelé o azyl, kteří se dostanou k australským břehům, se nemohou v zemi usadit, nýbrž jsou převáženi do vzdálených detenčních center v Tichomoří. Podobné zařízení funguje kromě Nauru třeba i na ostrově Papua-Nová Guinea. Canberra platí státům miliony dolarů za provoz center, kterým se přezdívá „Guantánamo Pacifiku“.

Stovky lidí, včetně dětí, žijí v těchto zařízeních měsíce nebo i roky. Někteří už dříve protestovali tak, že se pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa. Australskou vládu ale zřejmě ani takové činy neobměkčí.

Svou politiku obhajuje snahou zastavit pašeráky lidí a uchránit uprchlíky před utonutím. Stínový ministr pro migraci Richard Marles vládní politiku odmítá a žádá nalezení místa ve „třetí zemi“, kde by se migranti mohli usadit.

Australské detenční zařízení
Zdroj: Reuters/AAP/Eoin Blackwell

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyzval Canberru k okamžitému zajištění lidských podmínek v detenčních zařízeních. Současná dohoda mezi Austrálií a tichomořskými ostrovy je podle něj neudržitelná.

Premiér ostrovního státu Papua-Nová Guinea ke konci dubna oznámil, že místní detenční tábor zavře poté, co ho papuánský vrchní soud označil za protiústavní. Canberra ale odmítla pustit migranty na australskou půdu. Osud 850 migrantů tak zůstává nejasný – zůstat v zemi mohou jen skuteční uprchlíci s právem na azyl, zdůraznila Papua.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko a Rusko pomáhaly slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru-sociální demokracie (Smer-SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
před 12 mminutami

Desítky vojáků zemřely při havárii armádního letounu na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Na palubě bylo víc než sto lidí. Podle agentury AFP kolumbijská armáda uvedla, že na místě zahynulo přibližně 80 vojáků. Agentura Reuters napsala s odkazem na své zdroje z kolumbijských ozbrojených sil, že se z trosek letounu podařilo evakuovat 57 živých lidí.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi.
před 2 hhodinami

Výsledek voleb v Porýní-Falci je pro německou sociální demokracii katastrofální, řekl její šéf

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.
05:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 5 hhodinami
Načítání...