V australském detenčním zařízení na ostrově Nauru se zapálila mladá Somálka. V posledních dnech jde už o druhý případ. Podle lidskoprávních organizací to ukazuje, jak zoufalí jsou migranti, kteří doplácí na přísnou australskou imigrační politiku.
V australských detenčních táborech roste beznaděj, zapálila se další uprchlice
Jednadvacetiletá somálská žadatelka o azyl se rozhodla upálit na protest proti vrácení do detenčního centra. Podle jejích obhájců se tak stalo před týdnem násilím. V současné době je žena v kritickém stavu v australské nemocnici. „Chtěla studovat, těšila se na budoucnost,“ konstatoval dívčin učitel.
V neděli zemřel jiný uprchlík, který se pokusil upálit v době, kdy v táboře v Nauru byli zrovna pracovníci OSN. „Jsme zoufalí, že se uprchlíci uchylují k takovým hrozným činům, aby ovlivnili australskou imigrační politiku,“ uvedla vláda Nauru.
Žadatelé o azyl, kteří se dostanou k australským břehům, se nemohou v zemi usadit, nýbrž jsou převáženi do vzdálených detenčních center v Tichomoří. Podobné zařízení funguje kromě Nauru třeba i na ostrově Papua-Nová Guinea. Canberra platí státům miliony dolarů za provoz center, kterým se přezdívá „Guantánamo Pacifiku“.
Stovky lidí, včetně dětí, žijí v těchto zařízeních měsíce nebo i roky. Někteří už dříve protestovali tak, že se pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa. Australskou vládu ale zřejmě ani takové činy neobměkčí.
Svou politiku obhajuje snahou zastavit pašeráky lidí a uchránit uprchlíky před utonutím. Stínový ministr pro migraci Richard Marles vládní politiku odmítá a žádá nalezení místa ve „třetí zemi“, kde by se migranti mohli usadit.
Australské detenční zařízení
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyzval Canberru k okamžitému zajištění lidských podmínek v detenčních zařízeních. Současná dohoda mezi Austrálií a tichomořskými ostrovy je podle něj neudržitelná.
Premiér ostrovního státu Papua-Nová Guinea ke konci dubna oznámil, že místní detenční tábor zavře poté, co ho papuánský vrchní soud označil za protiústavní. Canberra ale odmítla pustit migranty na australskou půdu. Osud 850 migrantů tak zůstává nejasný – zůstat v zemi mohou jen skuteční uprchlíci s právem na azyl, zdůraznila Papua.