Na Aleppo opět padají bomby. Za deset dnů zemřelo 250 civilistů

Americký ministr zahraničí John Kerry se v Ženevě pokouší obnovit syrské mírové rozhovory a dojednat klid zbraní v oblasti Aleppa. Za posledních 10 dní tam zemřelo více než 250 civilistů včetně padesáti dětí. Spojené státy tlačí na Rusko, aby využilo svého vlivu na syrský režim a násilnosti proti civilnímu obyvatelstvu zastavilo. Obě velmoci jsou prý „o krok blíž k obnovení příměří“.

Povstalci v neděli večer bombardovali západní část města, již kontroluje vláda. Podle syrské organizace ochránců lidských práv (SOHR) při tomto útoku zemřeli tři civilisté, mezi nimiž bylo dítě.

Nálety na východní část Aleppa, kterou ovládají rebelové, byly obnoveny po půlnoci, informoval z místa reportér AFP. Damašek i Moskva tvrdí, že útoky cílí na teroristy z fronty An-Nusra, na něž se nevztahuje příměří uzavřené koncem února.

Vypadá to, že syrský režim používá v Aleppu podobnou metodu, jakou už uplatnil v Homsu, což znamená, že se snaží město obklíčit a bombardováním, které není nějak cílené, se snaží vyhnat civilní obyvatelstvo do částí, které ovládá režim. Pak se zřejmě bude snažit uzavřít s povstalci lokální příměří a umožnit jim odchod.
Štěpán Macháček
zpravodaj ČRo

Saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr označil situaci v Aleppu za hrozné násilí a „zločinné porušení humanitárního zákona“. Odpovědnost podle něj padá na syrského prezidenta Bašára Asada. „Měl by odejít prostřednictvím politického procesu a doufáme, že to udělá. Nebo bude sesazen silou,“ zdůraznil Džubajr.

„Je tu jen jedna strana, která používá letouny a tou je Bašár Asad a jeho spojenci, takže to oni jsou zodpovědní za masakry žen, dětí a starších lidí,“ dodal.

Lokální a dočasný klid zbraní byl o víkendu uzavřen v okolí Damašku a Latákije, podle Moskvy by místní příměří mohlo být rozšířeno i na oblast Aleppa.

O řešení syrské krize bude v pondělí v Ženevě jednat šéf americké diplomacie John Kerry. „My i naše týmy pracují naplno, jednáme o různých variantách na potvrzení příměří. Jsou to kritické chvíle. Hledáme možnosti kooperace s Ruskem a cesty, jak donutit režim, aby Moskvu poslouchal. Mezinárodní komunitě bychom měli odpovědět opravdu silnou rezolucí OSN,“ prohlásil americký ministr.

Vyjednavači chtějí navázat na dosavadní příměří a zintenzivnit dodávky humanitární pomoci. Rusko zase trvá na tom, že do rozhovorů by měli být zapojeni syrští Kurdové, kteří ovládají rozsáhlá území na severu země.

Protesty proti bombardování Aleppa
Zdroj: Mohamed Azakir/Reuters

Islámský stát ztrácí území, o to víc ale útočí

Příměří se nevztahuje na Islámský stát (IS), který dál bombarduje jak mezinárodní koalice vedená USA, tak i Rusko. Podle Washingtonu přišel IS o 40 procent území, jež dobyl před dvěma lety. Radikálové se ale nevzdávají – jen za letošní první tři měsíce podnikli v Sýrii a v Iráku 891 útoků.  

Jde o nejvyšší počet za jakékoliv tříměsíční období od poloviny roku 2014, kdy IS vyhlásil chalífát, uvedla agentura Reuters s odvoláním na americkou společnost IHS, která se věnuje bezpečnostním analýzám.

Podle CIA se islamisté v regionu etablují bez ohledu na excesy a územní ztráty. „Takzvaný chalífát zapustil na svém území kořeny, dokázal přilákat množství příznivců z jiných míst, než je Irák nebo Sýrie, přijely sem desetitisíce lidí. Bohužel si dokázal získat srdce i duše svých příznivců,“ konstatoval šéf CIA John Brennan.  

Podle zpravodaje Českého rozhlasu Štěpána Macháčka se ale takový vývoj předpokládal. „Od začátku se očekávalo, že až Islámský stát začne ztrácet to, čím byl výjimečný, tedy kompaktní území, tak se z něj stane klasická džihádistická organizace s podobnými metodami, jako má al-Káida – sebevražednými útoky na Blízkém východě i v evropských městech, což se už děje,“ konstatoval zpravodaj.

IS pravidelně útočí přes hranice na Turky. V neděli radikálové ostřelovali raketami pohraniční město Kilis a zranili při tom dva lidi. Turecká armáda oznámila, že při odvetných útocích, do nichž nasadila dělostřelectvo a bezpilotní letadla, padlo 34 radikálů. Turkům se také podařilo zničit šest automobilů a několik odpalovacích zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 6 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američané pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi.
13:10Aktualizovánopřed 22 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 3 hhodinami
Načítání...