Ukrajinští poslanci rozhodnou o demisi premiéra Arsenije Jaceňuka. Novým šéfem vlády se má stát „prezidentův člověk“ – 38letý předseda parlamentu Volodymyr Hrojsman z Bloku Petra Porošenka. Podle komentátorů by mohl zmírnit napětí na politické scéně a přispět k plnění reforem. Někteří experti ale varují před jeho nezkušeností a „dluhem“ vůči Porošenkovi. Hrojsman je známý svými prozápadními názory. Do nejvyšších pater politiky zamířil hned po pádu Janukovyče.
Budoucí ukrajinský premiér Hrojsman: spolehlivý, prozápadní, ale „Porošenkův dlužník“
Jaceňuk se rozhodl rezignovat v neděli po déle než rok trvajícím tlaku z řad opozice i vládní koalice, kterou nedávno opustily strany Svépomoc a Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. Všichni premiéra kritizovali za pomalé prosazování reforem. Prezident Porošenko dal na vědomí, že pokud poslanci Jaceňukovu demisi neschválí, rozpustí parlament a vypíše nové volby.
Ukrajinistka Lenka Víchová si nemyslí, že by předčasné volby byly na pořadu dne. „Pro obě strany je velmi nevýhodné jít do voleb, obě dvě strany strašně ztrácí, stejně jako jejich lídři. Je to takové politické divadlo, ne krize. Ukrajinci jsou ale za ty dva roky unavení a některým politikům otrnulo, takže by rádi změnu. Někdo musí být obětním beránkem, a tuhle funkci na sebe vzal Jaceňuk,“ poznamenala Víchová.
Jaceňuk v očích komentátorů stoupl, je to první premiér, který odešel sám, takže všem se zdá, že se politická kultura začíná měnit.
Nový kabinet mají tvořit členové dvou největších ukrajinských partají - Jaceňukovy Lidové fronty a Bloku Petra Porošenka. „Nová, dvoučlenná koalice by měla mít těsnou většinu 226 hlasů pro to, aby nový kabinet prošel,“ informoval zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Na svých místech by měli zůstat ministři vnitra, obrany, spravedlnosti a zahraničí. „Doplněni by měli být o nové tváře, mezi nimiž už nebudou zahraniční experti, třeba známá ministryně financí Natalja Jaresková,“ podotkl Pazderka.
Vláda to bude mít velice těžké, opírat se bude o velice těsnou většinu. Ukrajinci chtějí pocítit pozitivní dopad probíhajících reforem, a ne jen zvyšování cen energií a další negativní věci. Zahraniční donátoři budou naopak na vládu tlačit, aby prováděla další reformy, především ty protikorupční. Podle řady expertů zemi zřejmě čeká další politická krize.
Podaří se Hrojsmanovi zmírnit napětí na politické scéně?
Většina komentátorů v Kyjevě si myslí, že by Porošenko díky Hrojsmanovi mohl získat větší kontrolu nad reformním procesem, čemuž dosud zabraňovala řada korupčních obvinění a šarvátek uvnitř Jaceňukovy koalice. Analytici, které oslovilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, zdůrazňují, že by Hrojsman jako „loajální a spolehlivý šéf parlamentu“ mohl zmírnit napětí v zákonodárném sboru.
Ozývají se ale i varovné hlasy. Třeba politolog Vadym Karasjov upozorňuje, že Hrojsman je příliš mladý a nezkušený a do nejvyšších pater politiky se dostal rychle díky prezidentově úsilí – takže mu bude dlužný.
Před chystanou Hrojsmanovou vládou varoval oděský gubernátor – gruzínský exprezident Michail Saakašvili. „Vláda bude od počátku neschopná akce a zkorumpovaná,“ prohlásil Saakašvili, který při povolání do gubernátorské funkce získal ukrajinské občanství. Saakašvili se obává, že Hrojsmanova vláda by sloužila zájmům oligarchů, a nikoli lidu. Gruzínský exprezident navrhuje, aby byla sestavena vláda „národní důvěry“.
Volodomyr Hrojsman, Petro Porošenko a Arsenij Jaceňuk
- Už dříve se objevily také spekulace, že Hrojsman se dočká premiérské funkce kvůli tomu, že je Žid. Ruská státní média totiž často zmiňují, že je kyjevská vláda příliš ovlivněna antisemity. Podle vrchního kyjevského rabína citovaného BBC jde o to, „aby se zavřela ústa těm, kteří tvrdí, že je vláda antisemitská“.
Hlavní úkoly: decentralizace země a ekonomické reformy
Klíčovým úkolem bude pro Hrojsmana prosazení změn ústavy kvůli dohodám z Minsku. Jedná se zejména o decentralizaci, která by umožnila zvláštní status východoukrajinských území, jež ovládají proruští povstalci. Příměří je velmi křehké - konflikt si už vyžádal devět tisíc obětí. Ukrajina navíc přišla o Krym, který anektovalo Rusko.
Hrojsman v březnu slíbil, že bude dělat „vše, co od něj ukrajinská společnost očekává a co stát potřebuje“. Slíbil, že nebude sloužit zájmu mocných elit ve světě a obklopí se důvěryhodnými lidmi. „Je důležité vytvořit kvalifikovaný tým, který uskuteční akční plán,“ řekl. „Lidé, kteří budou pracovat ve vládě, by měli mít neposkvrněnou pověst a odbornou kvalifikaci,“ zdůraznil.
Jeho vláda prý nebude „sedět na vedlejší koleji a pozorovat krizi, která bolí ukrajinský lid“. „Vzhledem k současné krizi na Ukrajině je nepřijatelné čekat, jak se věci vyvinou,“ podotkl budoucí premiér. Jeho úkolem bude uskutečnit ekonomické reformy, které vyžaduje Západ, aby Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytl skomírající ukrajinské ekonomice injekci ve formě 1,7miliardové půjčky.
„Ukrajina má obrovský potenciál, ale je nevyužitý proto, že reformy nejsou dostatečně hluboké a rychlé,“ říká poradce ukrajinské vlády Ivan Mikloš. Ukrajina podle něj potřebuje transparentně, ale rychle zprivatizovat velké státní firmy a přilákat nové investice.
obrázek
Starostou v pouhých 28 letech
Hrojsman absolvoval Meziregionální akademii personálního managementu a Národní akademii státní správy. Do politiky vstoupil v roce 2005, kdy se přidal k proevropskému Bloku Naše Ukrajina. O dva roky později se stal radním ve městě Vinnycja a hned v roce 2006 jejím starostou. Celých osm let ve funkci se progresivní mladý politik orientoval spíš na Západ než na Rusko.
Starostou zůstal Hrojsman až do doby pádu proruského prezidenta Janukovyče a jeho vlády po mohutných protestech v únoru 2014. V novém Jaceňukově kabinetu působil jako místopředseda vlády pro regionální politiku a zastával post ministra pro místní rozvoj, stavebnictví, bydlení a komunální služby.
Když se o pouhý půlrok později koalice rozpadla a Jaceňuk podal demisi, Hrojsman měl dostat premiérské křeslo, a to až do předčasných parlamentních voleb. Parlament ale Jaceňukovu rezignaci odmítl a Hrojsman se stal v listopadu 2014 předsedou parlamentu.
GALERIE
ukrajina
Během působení v Jaceňukově vládě Hrojsman mimo jiné koordinoval pomoc pro vysídlené civilisty kvůli konfliktu v Donbasu. Na starosti měl rovněž vyšetřování sestřelení malajsijského letounu nad východní Ukrajinou.