František při tradičním obřadu omyl nohy skupině migrantů

Papež František odsloužil tradiční mši na velikonoční Zelený čtvrtek, jejíž součástí je obřad mytí a líbání nohou. Letos tento obřad vykonal v uprchlickém centru v Castelnuovo di Porto u Říma. Omyl při něm a políbil nohy migrantů různého vyznání jako gesto vstřícnosti v době, kdy po útocích v Paříži a Bruselu zesílily protimuslimské a protipřistěhovalecké nálady.

„Vítejte“, stálo v několika jazycích na transparentu, jímž hlavu římskokatolické církve přivítaly stovky žadatelů o azyl, kteří nyní v uprchlickém středisku přebývají. Pro tradiční obřad Vatikán vybral čtyři ženy - jednu italskou katoličku z řad pracovnic centra a tři eritrejské koptské křesťanky, a osm mužů - čtyři nigerijské katolíky, tři muslimy z Mali, Sýrie a Pákistánu a indického hinduistu.

Papež chtěl podle Vatikánu tímto gestem upozornit na strasti běženců. Pomoc uprchlíkům je jednou z priorit jeho pontifikátu.

Na rozdíl od svých předchůdců provádí současný papež tento rituál nikoli v kostele, ale mezi lidmi v nouzi. Tradiční omývání nohou, které odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před jeho ukřižováním, provedl loni František v římské věznici Rebibbia. Nohy umyl a políbil dvanácti odsouzeným (šesti mužům a šesti ženám). Předloni si vybral ústav pro tělesně postižené a v roce 2013, v prvním roce svého pontifikátu, umyl nohy mladým v nápravném zařízení pro mladistvé.

Dřívější papežové prováděli tento rituál v římské bazilice svatého Jana Lateránského a nohy myli kněžím, kteří měli reprezentovat Ježíšovy následníky. František omýval obřadně nohy lidem z okraje společnosti každoročně už jako argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio v Buenos Aires, když navštěvoval věznice, domovy důchodců či hospice. František často upozorňuje na problém nucené migrace a vyzývá svět, aby nebyl k utrpení těchto lidí lhostejný.

František v centru pro uprchlíky
Zdroj: Andrew Medichini/ČTK/AP

Před měsícem se František kvůli problému migrace dostal do veřejného sporu s americkým kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem, který navrhuje jako protiimigrační opatření zeď mezi USA a Mexikem. František o Trumpovi prohlásil, že není křesťan, když chce stavět zdi proti migrantům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...