Část ruských vojáků se vrátila ze Sýrie domů

Ze Sýrie odlétla první skupina ruských letadel, která se od loňského podzimu účastnila vojenských operací v Sýrii. Částečné stažení ruských sil v pondělí nařídil prezident Vladimir Putin. Na dvou základnách v Sýrii zůstane asi tisíc členů vojenského personálu a systém protiletadlové obrany. Podle ruského ministerstva obrany bude zbylé letectvo v útocích na teroristy v Sýrii pokračovat. Syrská odnož Al-Káidy mezitím oznámila, že do dvou dnů obnoví boje.

„Technici na letecké základně začali připravovat letadla na dlouhý přelet na domácí letiště v Ruské federaci. Nakládá se vybavení a technický materiál,“ oznámilo ráno v prohlášení ruské ministerstvo obrany. Letadla se následně vrátila na své stálé základny, kde na piloty čekalo bouřlivé přivítání.

Do Ruska se vrátily bitevní letouny Suchoj Su-34, dopravní letouny Tupolev-154 nebo nákladní Iljušin-76, v nichž cestovali inženýři, technický personál a náklad.

Na dvou syrských základnách zůstává asi tisíc členů ruského vojenského personálu. Podle předsedy branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktora Ozerova je třeba k zajištění obou základen nejméně 800 vojáků. Budou se prý odtud zajišťovat pozorovací lety, takže zůstat musí i několik posádek. Ponecháni na místech budou i vojenští specialisté, kteří působí jako poradci syrské armády.

Boj s Islámským státem nekončíme, vzkázala Moskva

Náměstek ruského ministra obrany Nikolaj Pankov prohlásil, že ruské letectvo bude navzdory částečnému stažení dál útočit na Islámský stát a na další teroristické skupiny. „Dosáhli jsme určitých kladných výsledků, objevila se možnost ukončit ten dlouhý boj“, řekl Pankov na ceremonii na syrské základně Hmímím. „Je však brzo hovořit o vítězství nad terorismem. Ruská letecká skupina má úkol pokračovat v náletech na cíle teroristů,“ prohlásil.

An-Nusra v provincii Idlib
Zdroj: Ammar Abdullah/Reuters

Šéf ruské prezidentské kanceláře Sergej Ivanov dodal, že armáda v Sýrii ponechá nejmodernější systém protiletecké obrany. Nepotvrdil ale, zda to budou protiletadlové baterie S-400. „Ponecháme dostatečnou ochranu kontingentu, který v Sýrii zůstává, a to zejména prostředky ochrany proti útoku ze země, moře i ze vzduchu,“ sdělil Ivanov. Rusko protivzdušnou obranu S-400 do Sýrie dopravilo po loňském sestřelení bombardéru Su-24 tureckou armádou.

Fronta An-Nusra, tedy syrská odnož Al-Káidy, v reakci na krok Ruska oznámila, že do 48 hodin obnoví boje. „Rusko zjevně utrpělo porážku a fronta An-Nusra zahájí v příštích 48 hodinách v Sýrii ofenzivu,“ citovala agentura AFP jednoho z jejích velitelů.

Moskva bude dohlížet na dodržování příměří

Rusové zahájili vojenské akce v Sýrii loni 30. září a nasadili do nich podle odhadů 4 tisíce lidí a 80 letadel a vrtulníků. Na stažení většiny sil ruského letectva se v pondělí dohodl ruský prezident Vladimir Putin a jeho syrský protějšek Bašár Asad. Podle Putina ruská armáda v zemi splnila základní uložený úkol. V Sýrii Moskva ponechá letecké kontrolní středisko, které bude zapojené do monitorování příměří mezi syrskými vládními silami a povstalci.

Ruský list Kommersant napsal, že se Putin příkazem ke stažení vyhnul možnosti, že Rusko v syrské válce zabředne. „Získal tak zásadní argumenty, aby mohl svou kampaň v Sýrii prezentovat jako vítězství,“ píše list. Moskva si prý nikdy nekladla za cíl osvobodit celou Sýrii, protože to „by mohlo trvat roky bez záruky úspěchu“. Deník připomíná, že díky vojenskému zapojení v Sýrii se Rusku podařilo vymanit z mezinárodní izolace, do níž se dostalo kvůli Ukrajině.

Kremlu blízký list Izvestija napsal, že Moskva chce svým rozhodnutím podpořit mírový proces. „Stažení ruských sil ukončí napětí, které nálety ruského letectva vyvolávaly. Navíc to ukazuje, že syrská armáda je nyní schopna bojovat proti Islámskému státu sama,“ píše list Izvestija.

S ruskou podporou dokázala syrská armáda v posledních měsících získat strategická města včetně části severosyrského Aleppa – to ovládá z poloviny opozice a z poloviny armáda. Od konce února platí v Sýrii příměří a v Ženevě byly obnoveny mírové rozhovory. Klid zbraní se netýká radikálních skupin, jako je Islámský stát a An-Nusra.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 28 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...