Životy téměř třicítky Izraelců a 170 Palestinců během půl roku má na svědomí nová vlna teroru. Dvě třetiny obětí na palestinské straně byly sice útočníci, při doprovodných střetech s policií se ale zranily i desítky nevinných Palestinců. Ti se nyní dožadují odškodnění.
Stali se obětí policejních výpadů, teď chtějí Palestinci odškodnění
Následky nešťastných útoků na civilisty (zdroj: ČT24)
Jedním z postižených je i 37letý Luaj Abíd, kterého loni v říjnu střelil při bezpečnostní prohlídce policista do oka. Gumový projektil rozdrtil Luájovo oko, očnicový oblouk i kořen nosu. Nyní ho čeká několik operací, on sám ale řeší jiné problémy. Rodina se propadá do dluhů a izraelské úřady ho odmítají odškodnit.
„Největší překážkou je, že jde o Palestince, a tak musejí sami uhánět úřady. Kdyby byli židovskými občany, staraly by se přednostně úřady,“ zmiňuje izraelský právník Itaj Mack.
Luaj Abíd se stále dostává ze zásahu policejním projektilem
Otec pěti dětí má nyní prokázat, že se nezúčastnil násilných demonstrací. Potvrdit to přitom musí tatáž policie, jejíž příslušník mu zranění způsobil. Do stejné absurdní situace se dostala i další rodina, kterou projektil zasáhl v dětském pokoji.
„Policista na nás zakřičel, ať zavřeme okno. Jakmile jsme to udělali, druhý na nás vystřelil. Manžela to zasáhlo do hlavy. Střepy nám pořezaly obličeje a moje oko,“ popisuje zraněná Palestinka Nadia Abú Hummusová. Lidé s podobným osudem se ale dočkají odškodnění velmi těžko.
Palestinec popisuje strádání po nešťastném zranění
Naši policisti jsou bohužel na frontových liniích. Dennodenně čelí hrozbě Palestinců vyzbrojených noži, sekyrami i palnými zbraněmi, které používají proti našim důstojníkům i nevinným lidem.
Důvodem násilností je podle palestinských představitelů beznaděj, v níž Palestinci žijí kvůli neřešené politické situaci. Nová vlna střetů začala v době sporů o svatyně na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
Jde o areál uctívaný jak židy, tak muslimy. Stojí zde totiž dvě významné muslimské mešity, z níž jedna je Al-Aksá - třetí nejposvátnější místo muslimů po Mekce a Medině. Stával tu také židovský chrám, jehož údajně poslední zachovalá část, Západní zeď, je naopak středobodem židovského náboženství. Chrámovou horu v současnosti spravuje muslimská organizace Waqf. V poslední době ale narůstá tlak, aby se tu také židé mohli modlit, což Palestinci jednoznačně odmítají.