Hlavní roli ve vyhrocených diskusích opět hrálo Řecko – respektive jeho ostré reakce na snahu některých severních sousedů zamezit průchodu hranic.
Bulharský parlament vedle toho ve čtvrtek schválil případné nasazení armády k ostraze hranic před přílivem uprchlíků. Týká se to podle agentury DPA i bulharsko-turecké hranice, což je vnější hranice Evropské unie. Země tam také prodlužuje plot, a to až na 160 kilometrů délky.
Chovanec připomněl Řecku českou pomoc
Český ministr vnitra Milan Chovanec musel podle svých slov řeckému kolegovi připomenout finanční i materiální pomoc, které se z Česka jeho zemi dostalo. Zároveň jej požádal, aby se neopakovala jeho vyjádření z poslední doby na adresu středoevropských států. „Je velmi složité potom v našich zemích hájit pomoc Řecku v době, kdy se takto vyjadřuje na naši adresu,“ poznamenal.
Horizont ČT24: Odvolání velvyslance, hlasování o azylu i ztracené děti
Horizont ČT24: Odvolání velvyslance, hlasování o azylu i ztracené děti
Události: Debata kolem uprchlické krize se vyostřuje
Turecko, Řecko či Makedonie - Kde hledat klíč k redukci migrační vlny?
Chovanec: O záložním plánu je nutné jednat. Vyrážím do Makedonie
Odbornice na migraci: Uprchlíci v Řecku? Zmatek, zoufalství, frustrace, neinformovanost
„Odmítáme akceptovat, aby se naše země proměnila v nějaké permanentní odkladiště nechtěných duší.“
Alexis Tsipras
Poté, co makedonské úřady zpřísnily kontrolu hranice s jižním sousedem, se řecká policie snažila u hraniční čáry udělat pořádek a nechala migranty rozvézt do nouzových ubytovacích center. Běženci se ale snaží ke hranici vrátit, shromažďovací tábory opouštějí a pokud nemají zajištěnou dopravu, jdou po hlavní dálnici na sever i pěšky.
Jak informuje řecký deník Ethnos, makedonským hraničním „trychtýřem“ prošlo v posledních 24 hodinách nanejvýš tisíc lidí. V průběhu čtvrtka hodlají makedonské úřady alespoň prozatím pustit už jen stovku uprchlíků. Prostor na řecké straně hranice se tak opět zaplňuje – v současnosti už v Řecku uvízlo až 20 tisíc migrantů. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií.
Pro EU je nyní při řešení migrační krize klíčovou zemí Turecko, s nímž se osmadvacítka loni na podzim dohodla na společném akčním plánu. Jeho výsledky v podobě lepší ochrany řecko-turecké hranice a výrazného poklesu počtu uprchlíků chce Německo podle vyjádření svého ministra vnitra Thomase de Maiziérea vidět nejpozději do mimořádného summitu EU a Turecka, který bude 7. března. Pokud se výsledky nedostaví, mělo by podle něj nastoupit „koordinované opatření“, které však zatím neupřesnil.
Porovnávání dat se bude týkat i občanů EU
Ministři se také dohodli, že údaje všech osob, které překračují hranice Schengenu, budou v budoucnu porovnávány s evropskými databázemi. Opatření se týká i samotných občanů EU.
Cílem v prosinci navržené změny je snazší odhalování takzvaných „zahraničních bojovníků“, tedy lidí s unijními pasy, kteří se do Evropy vrací po absolvování výcviku v teroristických táborech či třeba bojovali v některém krizovém regionu. Podle nedávného vyjádření šéfa Europolu může být takových osob nyní v unii až pět tisíc.
Němečtí poslanci schválili zpřísnění azylů
Nová pravidla umožní jednodušší vypovídání běženců, zrychlí azylové řízení u občanů takzvaných bezpečných států a omezí možnost spojování rodin uprchlíků. Opoziční Levice a Zelení označili zpřísnění zákonů za nehumánní krok, vládní poslanci ale azylový balíček velkou většinou podpořili.
Německo bude tvrději přistupovat k běžencům, kteří se snaží zatajit svou zemi původu nebo jinak podvádějí v azylovém řízení. Tito lidé přijdou o možnost získat útočiště. Německo také bude vypovídat lidi, kteří se dopustí zločinu a budou za něj odsouzeni k nepodmíněnému trestu vězení.