Deset tisíc vyhazovů během několika málo týdnů – zatím nejviditelnější krok nového prezidenta Argentiny Mauricia Macriho, který vyhlásil ideologický boj proti státní byrokracii. Hlavním soupeřem je v jeho očích právě veřejný sektor, který chce konzervativní hlava státu nahradit efektivnější elektronickou formou. Státní zaměstnanci ale dávají najevo svůj odpor stále hlasitěji.
Macriho tsunami vyhazovů vyhnala argentinské odbory do celonárodní stávky
Macri je v čele Argentiny teprve od prosince loňského roku, za tu dobu ale nařídil propustit tisíce státních zaměstnanců. Podobně chce přitom postupovat i v následujících měsících. Po letech zkorumpovaného socialismu prý jeho země potřebuje radikální obrat – jakkoliv bolestné důsledky to může mít.
Státní sektor má v jeho očích dlouhodobě ustupovat soukromému, a to včetně zaměstnávání. Budoucnost Argentiny je prý v digitální správě úřadů. Proti se ale postavily odbory, které na středu svolaly celonárodní stávku a také demonstraci před prezidentským palácem.
Viceprezidentka Gabriela Michettiová obvinila demonstranty z toho, že se z nich staly „Kirchnerovy bojůvky“. Odkazovala tak na éru dřívějšího prezidenta Nestora Kirchnera a jeho ženu – nástupkyni v úřadu Christinu Fernandezovou.
Podobně jako u ekonomiky je Macri stejně rezolutní také v otázkách bezpečnosti. Středeční demonstrace jsou tak prvním testem pro policii, která funguje pod novými předpisy – ty jí mnohem více uvolňují ruce v případě rozehnání protestů. Podle kritiků se ale jen otevírá cesta ke kriminalizaci a trestání prezidentových odpůrců.
Ještě před 100 lety byla Argentina považována za jednu z nejbohatších zemí světa, v posledních desetiletích jde ale od jedné ekonomické krize ke druhé. Představitelé Argentiny dlouho nebyli ochotni otevřít trh a prosazovali štědré sociální programy.