Na lavici obžalovaných usedlo 17 etnických Albánců z Kosova, 11 makedonských Albánců a také jeden albánský státní příslušník. Jsou obžalováni z trestných činů členství v teroristické organizaci a terorismu, obvinění ale v předběžném řízení odmítli.
Přísná bezpečnostní opatření u soudu se týkala nejen kontroly osob přicházejících do budovy nejvyššího soudu, kde se proces koná. Ozbrojené hlídky střežily i komunikace v okolí a v době příjezdu obžalovaných přelétaly nad místem policejní vrtulníky.
Boje v Kumanovu se odehrály loni o víkendu 9. a 10. května. Zahynulo při nich osm policistů a deset ozbrojenců. Dalších 42 příslušníků speciálních policejních sil a jednotek ministerstva vnitra utrpělo zranění. Zadrženy byly tři desítky lidí kladoucích ozbrojený odpor.
Dvoudenní boje v Makedonii, kde čtvrtinu z 2,1 milionu obyvatel tvoří Albánci, vyvolaly velké znepokojení NATO a Evropské unie. Připomněly totiž nebezpečný konflikt z roku 2001, kdy makedonská armáda a policie sváděly boje s albánskými rebely, kteří se domáhali větších práv pro svou menšinu. Boje tehdy ustaly po uzavření srpnové mírové dohody. Povstalecká Národní osvobozenecká armáda (UÇK) se v ní zavázala, že složí zbraně výměnou za politické reformy ve prospěch své komunity. Povstalci zbraně skutečně složili a UÇK rozpustili, ale makedonský parlament schválil reformy po průtazích až s dvouměsíčním zpožděním. Někteří Albánci tvrdí, že jejich práva stále nejsou dostatečná.
Makedonie v těchto dnech čelí migrační vlně, začala proto budovat na svých hranicích s Řeckem druhý plot. V listopadu začala přicházející uprchlíky prověřovat. Vstup do země, odkud chtějí pokračovat dál do Evropy, se rozhodla povolovat jen těm, kteří utíkají ze států sužovaných válečnými konflikty, tedy ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Oficiální údaje úřadů uvádějí, že od začátku roku vstoupilo do Makedonie přes 68 000 uprchlíků. V přechodu hranice prý policie zabránila zhruba 4000 lidem.
