Německo má nového prezidenta - Joachima Gaucka

Berlín - Novým německým prezidentem je Joachim Gauck. Podle očekávání ho zvolila velká většina členů Spolkového shromáždění hned v prvním kole hlasování. Rodák z Rostocku by se funkce jedenáctého spolkového prezidenta měl ujmout už v pondělí. Prezidentskou přísahu ale složí až v pátek na společné schůzi obou komor parlamentu. Ve dvou nejvýraznějších funkcích německé výkonné moci tak jsou východní Němci: z někdejší NDR pochází vedle Gaucka i kancléřka Angela Merkelová. Gauck bude prvním nestraníkem v zámku Bellevue.

Spolkové shromáždění tvoří 1 240 poslanců a zástupců všech 16 regionálních parlamentů. Respektovaného a populárního Gaucka navrhla jako společného kandidáta vládní koalice spolu se dvěma nejsilnějšími opozičními formacemi - sociální demokracií (SPD) a Zelenými. Všechny tyto strany ve volebním sboru disponovaly 1 100 hlasy, Gauck jich nakonec získal 991. Vedle něj kandidovala protinacistická aktivistka Beate Klarsfeldová, kterou nominovala opoziční postkomunistická strana Levice a která si připsala 126 hlasů. Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD) do boje o prezidentské křeslo vyslala revizionistického historika Olafa Roseho, který dostal tři hlasy. Z 1 228 přítomných se 108 delegátů zdrželo hlasování.

Volba německého prezidenta
Zdroj: ČT24

„Jaká krásná neděle!“ prohlásil nový prezident po oznámení výsledků hlasování. Zároveň připomněl, že ve stejný den před 22 lety mohli východní Němci poprvé svobodně volit, a zdůraznil význam svobody a odpovědnosti ve společnosti, což jsou nejčastější témata jeho vystoupení. Slíbil, že se kromě vnitřních problémů Německa zaměří i na otázky, které hýbou současnou Evropou a světem.

Joachim Gauck po zvolení prezidentem:

„Jsem si jistý, že nesplním všechno, co lidé čekají ode mne a od role prezidenta, ale jednu věc mohu slíbit: Říkám ano odpovědnosti, kterou jste mi dnes dali - vší silou a celým svým srdcem.“

Dvaasedmdesátiletý evangelický teolog má prezidentskému úřadu vrátit dřívější důstojnost a respekt. Víc než dvě třetiny Němců věří, že je vhodným kandidátem na prezidentské křeslo a 41 procent z nich si myslí, že bude i dobrým prezidentem. Většina Němců ho bere hlavně jako muže morálních zásad.

Gauck byl před pádem komunismu spoluzakladatelem protestního protirežimního hnutí v Meklenbursku. Stal se členem a mluvčím rostocké organizace Nového fóra, jež zastřešovalo činnost opozičních skupin v tehdejší NDR.

Joachim Gauck:

„Kdo říká ano svobodě, kdo ji nejen chce, ale také jí žije, bude silnější. To mu umožní změnit sám sebe a také svět.“

Bojovník za občanská práva už jako jedenáctiletý okusil zlovůli komunistického režimu, když jeho otce odvezli a bez vědomí rodiny odsoudili k 25 letům nucených prací na Sibiři. Vystudovaný teolog se ale po pádu berlínské zdi stal z oběti lovcem - stejnou přezdívku si vysloužil za odkrývání zločinů komunistické policie Stasi.

Vítězství je pro Gaucka satisfakcí za porážku v posledním prezidentském klání v červnu 2010. Prvního šéfa úřadu pro dokumentaci činnosti východoněmecké tajné policie Stasi tehdy do funkce nominovali SPD a Zelení. Kancléřka Merkelová a její koalice křesťanských a svobodných demokratů (CDU/CSU-FDP) ho však odmítly a nasadily proti němu bývalého premiéra spolkové země Dolní Sasko Christiana Wulffa. Ten nakonec zvítězil, ale až ve třetím kole volby. Letos 17. února po necelých 20 měsících v úřadě Wulff rezignoval pod tíhou série afér z doby, kdy řídil dolnosaskou vládu.

Gauck svatbu nechystá

Gauck a jeho družka Daniela Schadtová se nechystají legitimizovat svůj vztah a vzít se, jak je k tomu už před prezidentskou volbou vyzvali někteří němečtí politici. Dnešnímu vydání nedělníku Bild am Sonntag to řekla sama Schadtová. „Vzít se jenom z protokolárních důvodů nepovažuji za správné,“ uvedla 52letá novinářka z Norimberku, která s o dvacet let starším Gauckem žije přes deset let. Gauck je formálně stále ženatý se svou první manželkou a matkou svých čtyř dospělých dětí; od roku 1991 ale spolu nežijí.

„Poté, co jsme se s naším vztahem naučili žít nejen Joachim a já, ale i celá naše rodina, může s tím snad žít i zbytek společnosti,“ dodala nová první dáma Německa. V případech, kdy by chybějící oddací list měl být z protokolárních důvodů problém, je prý připravena se prezidentských akcí neúčastnit. „Samozřejmě, že budu Joachima na části jeho cest a akcí doprovázet, ale jak často to bude, to bude záviset na mých vlastních dobročinných aktivitách, kterým bych se chtěla věnovat,“ uvedla Schadtová k náplni své nové role, kvůli níž musela opustit svou dosavadní práci.

Joachim Gauck a Daniela Schadtová
Zdroj: ČTK/AP/Markus Schreiber

Nastěhování do prezidentského zámku Bellevue předem odmítla. Přednost dává prezidentské vile v berlínské čtvrti Dahlem. V nynějším Gauckově bydlišti s ohledem na sousedy zůstat nechtějí. „Pro naše sousedy v Schönebergu by to nebyla zrovna legrace, kdyby nemohli kvůli bezpečnostním opatřením ani parkovat před domem,“ poznamenala Schadtová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 14 mminutami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 8 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...