Hlavu ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchu Kirilla, ke schůzce s papežem Františkem přiměla snaha upevnit si postavení tváří v tvář rivalitě s konstantinopolským patriarchátem a hrozbě ztráty ukrajinské církve. Proti ale prý nebyl ani Kreml, píše ruský list Vedomosti. Kirill se má s papežem setkat tento pátek v Havaně.
Kubánská křesťanská revoluce? Kirilla prý k setkání s Františkem dohnala politika
„Senzační rozhodnutí o setkání papeže a patriarchy přikázala politika, ale pro církve je to důležité,“ poznamenal deník. Pod titulkem „Kubánská křesťanská revoluce“ zdůraznil historický význam havanské schůzky, který ustupuje snad jen před setkáním papeže Pavla VI. a konstantinopolského patriarchy Athénagorase I. v roce 1964. To vedlo k zahájení ekumenického dialogu.
Na četná pozvání od několika papežů odpovídaly hlavy ruské pravoslavné církve až dosud odmítnutím, což se vysvětlovalo nelibostí nad působením katolických misionářů na východě i spory mezi řeckými katolíky a pravoslavnými na Ukrajině. Důvod, proč se nyní schůzka uskuteční, je podle listu záhodno hledat uvnitř pravoslaví.
Moskevský patriarchát se snaží udržet si moc na Ukrajině
„Patriarcha Kirill potřebuje zvýšit svou symbolickou váhu před koncilem všech pravoslavných církví, který se má po více než padesátileté přípravě konat letos v červnu na Krétě. Ruská pravoslavná církev je sice nejmasovější, ale konstantinopolská nejstarší. S konstantinopolským patriarchátem čas od času vznikají konflikty kvůli jurisdikci mladších církví. V situaci církevního rozkolu na Ukrajině a konfliktu Moskvy s Kyjevem potřebuje Kirill mimořádně jemnou diplomacii, aby neztratil ukrajinskou církev, podřízenou moskevskému patriarchátu,“ poznamenal ruský deník.
František s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem
List rovněž uvedl, že na koncilu se sice nemá řešit autonomie ukrajinské církve, ale ostrost tohoto problému se nikam nevytratí, a tak je pro Moskvu mimořádně důležité nevypadat méně vlivně než konstantinopolský patriarchát, který má vynikající vztahy s Vatikánem.
Za druhý důvod schůzky s papežem označil deník „světskou politiku“, do níž je moskevský patriarcha zapleten mnohem více než římský papež. Schůzka v Havaně by nebyla možná, kdyby zájmy ruské pravoslavné církve a zájmy Kremlu v této otázce nebyly v souladu. Pro Vladimira Putina je ale dialog s Františkem jako jedním z vlivných světových vůdců mimořádně cenný.
Pravoslavná a římskokatolická církev působí samostatně od rozkolu, který vyvrcholil jako „velké schizma“ v polovině 11. století. Zatímco západní část křesťanů od té doby uznává za svou hlavu papeže, východní, nebo-li pravoslavná či ortodoxní, je volně podřízena konstantinopolskému patriarchovi, jímž je dnes Bartoloměj I.
Ruský patriarcha Kirill formálně hlavou pravoslaví není, jeho autorita ale vyplývá z daleko největšího počtu ruských věřících. Pravoslavná církev je rozdělena na čtrnáct takzvaných autokefálních (autonomních) církví, mezi nimiž je i pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku.
Společenství pravoslavných církví:
Albánská pravoslavná církev
Alexandrijská pravoslavná církev
Antiochijská pravoslavná církev
Bulharská pravoslavná církev
Gruzínská pravoslavná církev
Jeruzalémská pravoslavná církev
Konstantinopolský ekumenický patriarchát
Kyperská pravoslavná církev
Polská pravoslavná církev
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Rumunská pravoslavná církev
Ruská pravoslavná církev
Řecká pravoslavná církev
Srbská pravoslavná církev
Patriarcha Kirill
Vydáno pod